Ostatky nalezené v roce 2017 zkoumali odborníci šest let. Postupně potvrdili původní hypotézu, že se jedná o první olomoucké Přemyslovce, Otu I. (1045 až 1087) s manželkou Eufemií, také zřejmě Otu III. (1122 až 1160) s manželkou Durancií, jejich děti a snad také o biskupa Jana.

Nová výstava s názvem Pochováni byli uprostřed chrámu ukazuje výsledky bádání i vizualizace obličejů některých členů vládnoucího rodu.

V kapli Jana Křtitele je k vidění rekonstrukce tváří kněžny Eufemie, kněžny Durancie a jednoho ze synů Oty III.

„Metodou vícesnímkové fotogrammetrie se nám podařilo vytvořit detailní digitální modely jejich lebek. Ve spolupráci s brazilským specialistou Cicerem Moraesem, jsme doplnili svalstvo a měkké tkáně. Návštěvníci tedy vidí reálnou podobu těchto osobností,“ sdělil geoinformatik Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie, které se zabývá 3D modelací historických objektů.

Odborným umělecko-historickým průzkumem prošly také dvě pohřební schrány z roku 1718, kdy přemyslovské mauzoleum procházelo poslední rekonstrukcí.

„Obě schrány byly v relativně velmi dobrém stavu. Vykazovaly známky násilného vniknutí, u obou byly vylomeny zámky a barevná vrstva vnitřní malované schrány byla poškozena vlivem kolísající vlhkosti. Proto prošla komplexním restaurováním. Na vnější schráně byly doplněny ulomené detaily, barevná vrstva na malované schráně byla upevněna a stabilizována. Nejvíce poškozená místa byla doplněna pomocí retuší,“ popsala kurátorka Simona Jemelková.

Skrytá místnost 

Ostatky olomouckých Přemyslovců nalezl v roce 2017 historik umění Leoš Mlčák společně s tehdejším hradiským farářem Přemyslem Hanákem. Historik tehdy faráře upozornil na téměř zapomenutý příběh zakladatelů Klášterního Hradiska, údělných olomouckých knížat konce 11. a 12. století. Jejich ostatky měly být druhotně uloženy v sakristii kostela svatého Štěpána.

Oba muži se společně rozhodli ověřit informaci z archivních záznamů. Po otevření zazdívky objevili skrytou místnost s pohřebními schránami. Vědci později zjistili, že schrány ukrývají ostatky sedmi lidí.

U tří jedinců z kosterního souboru byly lebky natolik zachované, že bylo možné provést forenzní rekonstrukci obličeje. Tato metoda velmi často nachází uplatnění v kriminalistice, při potřebě rychlé identifikace obětí násilných trestných činů. V poslední době je stále častěji využívána pro přiblížení podoby historických osobností.

Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců lidé na výstavě neuvidí, budou opět uloženy v prostorách Klášterního Hradiska. Expozice je pro veřejnost přístupná až do 25. srpna.

Podoby olomouckých Přemyslovců

Eufémie Uherská (zemřela v roce 1111) 
kněžna, manželka Přemyslovce Oty I. Olomouckého. Většina historiků se domnívá, že byla uherskou princeznou, dcerou uherského krále Bély I. a Richenzy Polské.

close Kněžna Eufemie - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců info Zdroj: Muzeum umění Olomouc zoom_in Kněžna Eufemie - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců

Durancie (zemřela po roce 1160) 
– kněžna, původně ruská šlechtična a manželka olomouckého Přemyslovce Oty III. Dětleba. Rodiči Durancie byli pravděpodobně Mstislav I. Kyjevský a jeho druhá žena neznámého jména z Novgorodu. close Kněžna Durancie - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců info Zdroj: Muzeum umění Olomouc zoom_in Kněžna Durancie - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců

Syn Oty III. (přibližně 1145 – začátek 13. století)
– počítačová podoba patří Břetislavovi nebo Vladimírovi. Oba se dožili podle písemných pramenů přibližně 55 let, takže nelze jednoznačně identifikovat, o kterého z bratrů se jedná.

close Syn Oty III. - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců info Zdroj: Muzeum umění Olomouc zoom_in Syn Oty III. - rekonstruované podoby olomouckých Přemyslovců

ZDROJ: Muzeum umění Olomouc