Na pomoc jim jdou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří získali podporu pro unikátní projekt, jenž bude inspirací pro podobně postižené oblasti nejen v rámci Česka.

„Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení, jak účinně předcházet komářím kalamitám," uvedl hlavní řešitel Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Vědci ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi vytvoří sofistikovaný systém, který umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas provádět adekvátní zásahy redukující populaci komárů. V boji s obtížným hmyzem využijí letecké snímkování, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám.

Senzory v tůních

V praxi to bude vypadat tak, že ve vytipovaných tůních bude instalováno několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. Odborníci v oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace.

Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.

V případě potřeby pak cíleně aplikují postřik zemědělskými drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku.

„Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách," vysvětlil Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.

Komáři k lužním lesům patří

Početné populace komárů k lužním lesům patří a tvoří v tomto biotopu základní stavební kámen potravního řetězce, na který je navázána celá řada živočichů včetně obojživelníků, ryb a ptáků.

„Při zvýšení hladin místních toků je však lužní les postupně zaplavován přes systém kanálů a voda se mnohdy dostává až na louky a pole v okolí extravilánu. Samotný lužní les a takto zaplavená území tvoří ideální líhniště pro komáry. V závislosti na počasí pak periodicky dochází k jejich přemnožení," upozornil Robin Kundrata z katedry zoologie.

Obce v okolí lužních lesů se od roku 2015 snaží ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví populaci komárů redukovat pomocí chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě.

„Tento způsob byl ale velmi náročný a komplikovaný. Současný stav likvidace komárů v CHKO Litovelské Pomoraví je založen na pozemní aplikaci a částečném monitoringu tůni s využitím leteckých snímků a jednoduchého informačního systému," připomněl Jakub Miřijovský.

Nynější postupy mají mnoho omezení, která vyplývají ze specifických podmínek území, problematického předpovídání kalamitních situací i samotného dávkování přípravku hubícího larvy.

Projekt bude inspirací pro další oblasti

„Bez detailního aktualizovaného mapování tůní pak topografická heterogenita území spolu se složitou hydrologickou a hydropedologickou situací zabraňuje tvorbě detailního modelu líhnišť a následné predikci vývoje komáří populace,“ doplnil Jan Brus.

Projekt „MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích“ byl podpořen grantem z Norských fondů. Podle vědců bude inspirací pro podobně postižené oblasti nejen v rámci České republiky.