Při povodni v období od 7. do 9. června dosahovala řeka Oslava průtoků odpovídajících více než dvacetileté vodě - v kulminaci naměřili vodohospodáři 28,5 metrů krychlových za sekundu. Příčinou byly přívalové srážky, kdy v této oblasti za 24 hodin napršelo bezmála 100 milimetrů vody, konkrétně v Oskavě zaznamenal ČHMÚ 85 milimetrů.

„Pokud výrazně zaprší, což se stalo, je nebezpečí zvýšeného odtoku až povodně velmi vysoké. Může nastat kdekoliv a kdykoliv. Potom záleží na okolnostech, kam vysoká srážka spadne a kudy odtéká. Takový srážkový úhrn je schopen rozvodnit i za normálních okolností drobné toky,“ poukázal Pavel Lipina, vedoucí Oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ Ostrava.

V Dlouhé Loučce, pod soutokem Oslavy s Huntavou, napáchal živel jen na obecním majetku škody za 10 až 15 milionů korun. Celkové škody v obci budou násobně vyšší. Lidem se hnala voda přes domy. Naštěstí žádný objekt nebyl narušen natolik, aby musel k zemi, na rozdíl od nejhůře postiženého Šumvaldu.

„Řada lidí ovšem neměla dům pojištěný, anebo mají pojistku špatně nastavenou. V některých případech to bude velký problém,“ popisoval starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček.

Nad Dlouhou Loučkou, v údolí řeky Huntavy, se desítky let rezervuje území pro možnou stavbu přehrady. Potenciál je 5,2 milionu metrů krychlových vody.Zdroj: MZe ČR

Zvažovaná přehrada nad Dlouhou Loučkou. Zdroj MZe

Snížila by průtok

Podle Povodí Moravy by v takové povodňové situaci případná nádrž v údolí mohla zafungovat. Snížila by průtok obcí Dlouhá Loučka i dále až k Uničovu.

„Vzhledem k charakteru povodně, kdy došlo k nárůstu průtoku s velkou kulminací, by pomohla i menší nádrž s dostatečným retenčním prostorem. Transformovala by povodňové průtoky na Huntavě, která v případě extrémních srážek bývá stejně vodná jako samotná Oslava. A průtok v Huntavě při této situaci byl větší než v Oslavě nad soutokem,“ poukázal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Průtok by pak mohl být v Oslavě v obci Dlouhá Loučka poloviční. „Z 28,5 metrů krychlových za sekundu na průtok maximálně 13,5 metrů krychlových,“ vysvětloval Chmelař.

Takové množství vody, které napršelo ve velmi krátkém čase v oblasti nad Dlouhou Loučkou, už není schopna půda vsáknout.

„Za přívalové povodně a po předchozím nasycení není krajina schopna zadržovat vodu a vše hned odtéká. Obecně se dá předpokládat, že každá přehrada by měla zadržet, případně transformovat odtok za podobných mimořádných srážkových epizod. Všude se ale přehrady postavit nedají,“ reagoval Pavel Lipina.

Obec by raději jiný přístup

Obec ji neprosazuje, alespoň ne ve variantě z historických podkladů. Názor nezměnila ani po poslední extrémní zkušenosti. Podle starosty preferuje spíše jiná opatření, jak zadržovat vodu v kopcích.

„Zejména opatřeními v lesích. Uježděné cesty jsou problém, voda se valí dolů a páchá škody,“ reagoval.

„Řešením je obnova tůněk, vytvoření jakýchsi kaskád na drobných tocích. Chtěli bychom vrátit do krajiny to, co zde fungovalo před 100 lety, například v Plinkoutě,“ dodal starosta.

Vzhledem k povodňovým škodám a dopadům koronavirové krize na obecní příjmy však obec nebude schopna podobná opatření realizovat v nejbližším roce ani dvou letech.

Primárně jako vodárenská nádrž

Lokalita v údolí Huntavy ležící na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je podle Povodí Moravy pro výstavbu vodní nádrže rezervována dlouhodobě.

„Ukáže-li se někdy v budoucnosti potřeba posílit vodní zdroje. Pokud by někdy došlo na její realizaci, sloužila by primárně jako vodárenská nádrž pro část Olomouckého kraje,“ uvedl Chmelař.

„Mohla by umožnit řešit málo vodné povodí bez současné akumulace vody, s vysokou rozkolísaností  průtoků  a  relativně  velkými  odběry  v dolní části  povodí  Oskavy a  též   nadlepšovat   minimální   průtok pro zajištění nezbytných ekologických funkcí na dolním úseku Oslavy a dále Oskavy,“ popisoval mluvčí státního podniku.

Přestože by měla mít primárně vodárenské využití, vždy by jako víceúčelová nádrž mohla podle Povodí Moravy plnit i funkci protipovodňovou s definovaným retenčním účinkem.

„Jde pouze o využitelnost lokality, proto se velikost zásobního a  retenčního prostoru, včetně transformačního účinku nádrže zatím neřešily. Tyto parametry by se stanovovaly až ve fázi vodohospodářského řešení nádrže v předprojektové přípravě, v rámci které se řeší požadavky na zásobování obyvatelstva pitnou vodou z důvodu jejího výhledového nedostatku a také požadavky na protipovodňovou ochranu,“ zdůraznil Chmelař.

Kožušník je pro přehradu

Podle technického náměstka Vodohospodářské společnosti Olomouc Jiřího Kožušníčka by z dlouhodobého hlediska bylo vhodné v povodí Moravy nad Olomoucí vytvořit kapacity pro zadržení srážek.

„Co v Jeseníkách naprší, proletí Moravou a je pryč. Postavit přehradu by nebylo špatné, protože je to jediné opatření, kterým lze řízeně nadlepšovat průtoky v období sucha,“ je přesvědčen Kožušníček.

Z pohledu zásobování obyvatel pitnou vodou však podle Kožušníčka není aktuálně zapotřebí hledat další zdroje. „To se ale může změnit ve chvíli, kdy pro nás nedopadne dobře letitý konflikt s ochranáři v Litovelském Pomoraví. Pak bychom zde museli snížit odběry a uvažovat o nových zdrojích. Jednou z cest by bylo rozšíření vodovodu na Mohelnici, kde jsou kolem Dubska další vrty. Dalším řešením by byla přehrada Dlouhá Loučka, což by samozřejmě nebyl zdroj jen pro místní, ale musel by mít nadregionální význam. Znamenalo by to propojit lokalitu nad Dlouhou Loučkou přes Uničov do skupinového vodovodu Olomouc, případně ještě dále na Prostějov,“ zamýšlel se Kožušníček.

Je nutná změna hospodaření v krajině

Že je v České republice nutné zadržet více vody z dešťových srážek, na to dlouhodobě poukazují i ekologové. Nezbytná jsou podle nich opatření v krajině, která je za posledních 60 let značně zdevastovaná. Chybí v ní retenční struktury pro zpomalení odtoku vody.

„Primárně je nutná změna hospodaření v krajině, tedy především změna hospodaření na zemědělské půdě a v lesích,“ poukázal Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Měly by se obnovovat a nově zakládat remízky, zasakovací luční pásy či aleje stromů mezi lány polí.

„Zlepšit by se mělo i hospodaření v lesích a nutná je revitalizace našich zregulovaných toků s cílem zpomalit odtok vody z krajiny. Pomohlo by také zvýšení vodních ploch v krajině, což by posílilo malý vodní koloběh," dodal.

Chráněné lokality v Olomouckém kraji

Dlouhá Loučka

Šternberk

Hanušovice

Hoštejn

Otaslavice

Podlesný mlýn

Radkovy

Úsobrno

Nově navržené lokality v Olomouckém kraji:

Bělkovice

Smilov

Podhoří

Zdroj: Mze