Jak těžké je předpovědět bouřku a jestli těchto jevů přibývá, vysvětluje v rozhovoru pro regionální Deník vedoucí ostravského předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu Roman Volný.

Bouřky jsou každé léto. Ale zdá se, jako by jich přibývalo. Je pravdou, že tím, jak se klima otepluje, hromadí se v atmosféře velké množství energie, která v podobě náhlých a silných bouřek přichází stále častěji?
Někdo to tak skutečně může vnímat, jde však o subjektivní hodnocení. Bouřky se nejčastěji vyskytují v období od května do září a dalo by se říct, že červenec a srpen jsou takovým vrcholem bouřkové „sezony". Ti, kteří mají bouřky rádi, si však v těchto dnech spíše stýskají, že letos moc četné nejsou. Jsou to lokální záležitosti a bouřek zatím skutečně moc nebylo. A ani moc velké škody nenapáchaly, ale uvidíme, je 20. červenec (rozhovor vznikl v pondělí) a jak se říká, zajíci by se měli počítat až po honu – začátkem podzimu budeme jistě moudřejší.

V Dolní Moravě by vám dali..
Ano, před týdnem je to velmi nepříjemně zasáhlo a obecnější hodnocení bouřek se lidem s podobnou zkušeností vysvětluje velmi těžce. Pár kilometrů dál však bouřky nezlobily a celkově převládá spíše sucho, což v současnosti vypadá jako větší problém v porovnáním s bouřkovou činností.

Byl den, kdy se bouřky vyskytly na celém území regionu?
Ne, co do výskytu je to spíše hodně rozmanité.

Roman Volný, vedoucí ostravského předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu

Roman Volný, vedoucí ostravského předpovědního pracoviště Českého hydrometeorolo­gického ústavu. Autor: Deník/Lukáš Kaboň

Projevy se dají odhadnout, až když se bouřka tvoří

Jak je to s předpovědí bouřek? V neděli jsme v Olomouci očekávali pořádnou smršť, a spadlo pár kapek…
To je spíše dobře, ne?

Neříkám, že Olomoučanům pohroma chyběla, spíše jsem se chtěla zeptat na složitost předpovědi takového jevu.
Podmínky skutečně byly na to, aby bouřky v neděli měly nebezpečnější projevy. Ale s bouřkou je to opravdu složitější a moc se ji nedaří předpovídat. Intenzivní projevy se dají odhadnout až v okamžiku, kdy se bouřky začínají tvořit a dále se vyvíjejí.

Máte na mysli předpovědi v řádech hodin dopředu?
Jednu až tři hodiny. To sice uživatele našich služeb moc neuspokojuje, ale předpovědět ráno, že budou večer intenzivní bouřky a ještě je lokalizovat a říci, zda budou kroupy a foukat silný vítr, to je mimo naše možnosti.

Proto jste byli v neděli opatrnější a dali varování směřující na východ ČR?
Ano, je to i s ohledem na hasiče, kteří chtějí být dopředu připraveni, aby si stačili zorganizovat jednotky na výjezdu. I když bouřky jsou nakonec lokální a v jedné vesnice jsou a ve druhé nic.

Modely mohou dát odlišné výsledky

S jakou přesností dokážete bouřku umístit? V řádech hodin dopředu před tím, než přijdou do dané vesnice.
Rozlišení Aladina je 4,7 kilometru – horizontálně. Bouřkové buňky jsou bohužel podstatně menší, tady se bavíme o řádech stovek metrů.

Plánuje se zvýšení rozlišení?
Ano, na 2,5 kilometru. Zatím to běží v testovací fázi, ale od toho si, co do předpovídání bouřkové činnosti, neslibujeme výrazné zpřesnění.

Můžete vysvětlit, jak předpovědi aktualizujete, přepočítáváte data a s kolika zdroji pracujete?
Každých šest hodin se do modelu sypou čerstvá data – co se naměří, mnohou do toho vstupovat data z měření družic a radarů. Pro předpověď přitom používáme celou řadu modelů, z nichž každý má jiné rozlišení a jinak nastavené parametry jednotlivých procesů, takže bohužel mohou vyjít odlišné výsledky. Může se proto stát, a také se to děje, že když už se modely shodnou časově, neshodnou se na lokalitě. Nebo naopak: když se trefí místo, neshoduje se čas.

Pak je to spíše komplikace, která zamotá hlavu, než efektivní pomoc.. Natož u předpovědi bouřek?
Většinou máme každý svůj model, který se ukazuje tak, že mu věříme nejvíce. U bouřek se nedá říct, že by to nějaký model uměl, neumí to žádný. Modely spíše umí předpovědět podmínky pro vznik bouřek. Ale to, co se odehraje dále, už je ovlivněno řadou dalších věcí.

Zahraničí? Jsme na tom všichni podobně 

Dočkáme se díky dalšímu vývoji používaných technologií a procesů stoprocentní úspěšnosti předpovědi?
Ne, v málokterém parametru dokážeme stoprocentní předpověď. To je věštění budoucího stavu a neočekáváme další výraznější posun, přestože se každým rokem posouváme někam dále. I když si slibujeme zlepšení, alespoň co do předpovědi podmínek pro vznik bouřek, dramatickou změnu v nejbližších letech není možné očekávat.

Kolegové ve světě jsou na tom podobně? Řada Čechů se orientuje podle zahraničních zdrojů a pochvaluje si je..
Jsme na tom všichni podobně.