„Dokončení této stavby je jen dílčím krůčkem ke zlepšení dopravní situace Přerova. Mimoúrovňové křížení zvýší plynulost a bezpečnost, ale všichni víme, že pro město je absolutně klíčová výstavba dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Jedině díky ní se Přerovu a okolním obcím uleví,“ řekl v úterý na slavnostním uvedení nové okružní křižovatky do provozu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Ministerstvo dopravy nyní obdrželo sedm rozkladů do stavebního povolení na úsek dálnice D1. Tři z nich jsou od občanských sdružení Děti Země, Krajina Dluhonice a Voda z Tetčic, které stavbu dlouhodobě blokují. Rozklady bude řešit rozkladová komise ministerstva dopravy.
„V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele posledního úseku dálnice s tím, že termín pro podání nabídek je 25. října. Vše samozřejmě závisí na tom, jestli se nám podaří získat právní moc stavebního povolení. Dokončit musíme také majetkoprávní přípravu a jednání s vlastníky pozemků,“ konstatoval s tím, že je optimista a věří, že stavba posledního úseku dálnice D1 začne nejpozději v létě příštího roku.
„Dokončené mimoúrovňové křížení s tím úzce souvisí, je to vlastně přivaděč na dálnici Přerov - Lipník, která už je v provozu, a pak i na úsek, který ještě ve výstavbě není,“ doplnil.
Náročná investice v Předmostí
Zbudování okružní křižovatky ulic Polní - Velká Dlážka - Lipnická je poslední částí mimoúrovňového křížení v Předmostí.
„Stavba se skládá ze čtyř zásadních úseků - prvním je vysoký násep v Předmostí, na který navazuje druhá část - silniční estakáda dlouhá více jak půl kilometru, která pěkným obloukem překračuje železniční koridor. Následuje sjezd na Polní ulici a z něj, a pak kruhový objezd, kde dochází k napojení ostatních komunikací. Stavba byla náročná a v jejím průběhu došlo ke kolizi v termínech se stavbou železničního koridoru. Konečný termín se ale podařilo splnit,“ shrnul Zdeněk Babka, ředitel zhotovitelské firmy M – silnice, která prováděla práce.
Podle šéfa olomoucké správy Ředitelství silnic a dálnic Martina Smolky se na stavbě mimoúrovňového křížení v Předmostí proinvestovalo celkem 358 milionů korun.
„To hlavní je mimoúrovňové křížení s železniční tratí - jedná se o elektrifikovanou dvoukolejnou trať. Dříve museli řidiči projíždět pod podjezdem v Předmostí a čekat v dlouhých kolonách, protože před i za křižovatkou byly umístěny semafory. Ty zmizely v květnu letošního roku, kdy byla zprovozněna silniční estakáda,“ shrnul.
Čtyřpruh po Albert ještě letos
Okružní křižovatka pomůže větší plynulosti dopravy, stejně jako zkapacitnění Polní ulice, která je nyní čtyřpruhová.
„Čeká nás ještě jeden úkol, a tím je vybudování křižovatky Dluhonská - Polní. Chceme ji zahájit někdy na jaře příštího roku a přes zimu bychom chtěli tuto akci vysoutěžit,“ řekl.
Součástí vnitřního průtahu městem je i průpich, jenž se buduje u nádraží a dokončen má být v závěru příštího roku.
Ulice Tovární by měla být po úsek u hypermarketu Albert v čtyřpruhu do konce tohoto roku, pak se těžká technika přesune do ulice Velké Novosady.
Zástupci kraje i města zprovoznění nové okružní křižovatky vítají.
„I když je to jen jedna stavba z mnoha - každý zprovozněný úsek pár stovek metrů, který uleví dopravně těžce zkoušenému městu, má velký význam, takže z toho mám velkou radost,“ řekl olomoucký hejtman Josef Suchánek.
Sedmý kruháč v Přerově
Podle náměstka hejtmana Michala Záchy, který je i přerovským radním, je v současnosti největším problémem těžká kamionová doprava, která zatěžuje jak centrum města, tak okolní obce.
„Kamiony nechtějí respektovat objízdné trasy. Finanční zátěž, která čeká Olomoucký kraj z důvodu oprav poničených komunikací druhé a třetí třídy, je vyčíslena na 29 miliard,“ poznamenal.
Přerovský primátor Petr Měřínský popsal, že se začal budovat první rondel ve městě v roce 1997.
„Mnozí řidiči v té době ani nevěděli, jak se na něm jezdí. Uplynulo čtyřiadvacet let a za tu dobu byla postavena řada dalších okružních křižovatek. Tato je sedmá - a doufám, že bude sedmička pro tento rondel šťastným číslem,“ uzavřel.