Praneteř slavného siláka Gustava Frištenského, by ráda vzpomínky na tehdejší události vymazala, ale nejde to tak snadno.

„Když něco prožijete a je to příjemné, tak si snažíte vzpomínky uchovat co nejdéle. Když je to nepříjemné tak, aby se to lépe vstřebávalo, snažíte se je vytěsnit z paměti. Ale nejde to příliš snadno. Snažila jsem si to ulehčit něčím pozitivním. Takže ano, díky katastrofě máme novou střechu," říká s úsměvem litovelská obyvatelka.

Tornádo v Litovli Tornádo se Litovlí prohnalo ve středu 9. června 2004. Mělo sílu F3, což odpovídá rychlosti větru 252 až 332 km/h. Živel zasáhl přibližně třetinu desetitisícového města a způsobil škody za více než 100 milionů korun. Jen v litovelském pivovaru odhadli škodu na 30 milionů. Brázda největších škod se táhla podél ramene řeky Moravy v poměrně úzkém pásu od Vísky k pivovaru a Chořelicím až k Březovému. Smršť tam lámala stromy, vyrážela dveře a okna a odnášela střechy. U Olomouckého rybníka byla zlomena mohutná lípa o průřezu 136 cm a olše o průměru 115 cm, do pařezu hasiči vyřezali na památku letopočet 2004. Nejvíce byla postižena ulice Frištenského a Nábřežní, sousední část ulice Palackého od Nábřežní ke mlýnu a na druhé straně od řeky k pivovaru. Z padesáti značně poškozených domů muselo být ihned vystěhováno pět rodin, vesměs našli útulek u příbuzných a nabídnuté nouzové ubytování nemuselo být využito. Staticky bylo narušeno jedenáct domů, u dvou nařízena demolice. 

Zničené muzeum i rodinný dům

Ten den, kdy se vše odehrálo, si pamatuje i s časovým odstupem přesně.

„Byl to den, který nic nenasvědčoval, počasí bylo hezké. Ale odpoledne se zatáhlo, začalo pršet, foukat, přišla bouřka a z ní to vzniklo. Ale bouřka je slabé slovo," vysvětluje a vzápětí pokračuje: „Vzpomínám si na to přesně. Bylo půl páté, ještě jsem byla v práci a sledovala vše z okna. Bylo to hrozné. Pak ještě cesta domů, všude byly vyvrácené stromy, a když jsem se blížila k naší ulici, adrenalin stoupal. Cítila jsem bezmoc," vzpomíná žena, kterou ničivý vítr zasáhl hned dvakrát.

Poničil muzeum i její dům. Ulice Gustava Frištenského, kde bydlí, totiž patřila k nejpostiženějším místům ve městě.

Tornádo tam řádilo asi sedm minut a škody byly značné.

„Neměla jsem nic. Střechu, suchou postel, kde bych se mohla vyspat. Některé věci to někam odneslo a nikde jsme je už nenašli. Je až s podivem, že se nikomu nic nestalo, že nebyly žádné ztráty na životech," konstatuje.

Přátelé v nouzi

Lidem tehdy nezbylo nic jiného než všechno dát dohromady, naštěstí se našli takoví, kteří ochotně pomáhali.

„Tornádo udělalo hlubokou ránu do našich představ o žití, byl to strašný šok a nechtěli jsme věřit svým očím, co všechno napáchalo. Musím říct, že se nám nabídlo hodně pomocných rukou. Lidé, do kterých byste to neřekli. Naopak ti, ve které jste tak trošku doufali, najednou neměli čas. Jací lidé jsou, opravdu poznáte ve vypjaté situaci," míní.

Od té doby počasí sleduje, když začne foukat a šeřit se, probouzí se v ní opět nepříjemné pocity.

„Tím, že v naší ulici jsou lidé pracovití, tak dnes vypadá velice hezky, je pěkná. Ale myslím, že všichni, co tam bydlíme, chceme tu černou vzpomínku vytěsnit z paměti. Klimatické změny jsou čím dál častější a my se na ně musíme nějak připravit. Věřím ale, že se ta situace opakovat nebude, že se nikdy nevrátí," uzavírá Zdeňka Frištenská.

Zajímavosti k tornádu v litovli najdete zde: http://tornada-cz.cz/pripady/litovel-okr-olomouc:a113.htm

Zdokumentovaná tornáda v Olomouckém kraji

8. července 2000 tornádo u obce Přestavlky

6. června 2003 tornádo nad Novým Malínem

5. července 2004 tornádo v Čechách pod Kosířem

6. června 2004 tornádo v Litovli

15. května 2008 tornádo u Mohelnice a Dubicka

Zdroj: www.tornada-cz.cz