Mezi důvody jeho současného stavu patří změna chování zákazníků, vznik velkých nákupních center, snaha soukromých majitelů domů vydělat i chybějící správce veřejného prostoru.

Spolupořadatelé akce Víkend v centru se dohodli se sedmi majiteli obchodů, které zrovna nikdo nevyužívá.

Je to zhruba polovina počtu oslovených prodejen.

„Chtěli jsme poukázat na to, že centrum nežije a mělo by žít. Lidé by měli mít důvod a chuť tam jít a být,“ shrnula Alžběta Kvapilová, která se na akci podílela.

Nová náplň pro srdce města

Nebytové prostory jsou podle ní bez náplně z různých důvodů.

Jednak ubývá těch, kteří si mohou domluvit pronájem v centru krajského města, jiné obchody vlastníci rekonstruují.

„Pro některé případné zájemce přestává být centrum města lukrativním nebo atraktivním místem k podnikání,“ doplnila spoluorganizátorka s tím, že provozovatelé se rychle střídají.

Jedno domluvené místo například ze seznamu vypadlo, protože majitelka v krátké době našla nájemníka.

Kvapilová, která pracuje jako produkční v divadle, se domnívá, že pro centrum města je potřeba najít novou náplň.

„Dřív jsem si to tolik neuvědomovala, ale je pravda, že doba se posunula, lidé žijí rychleji, je pro ně jednodušší koupit vše na jednom místě. Z centra města mizí prodejny, které se přesouvají do nákupních středisek,“ zmínila.

Samospráva nemůže nařizovat soukromníkům

Výzkumem maloobchodu i obchodních center se zabývá sociální geograf Zdeněk Szczyrba.

Upozorňuje, že menší zájem zákazníků o střed Olomouce může být dán narůstajícím nakupováním na internetu. V České republice jejich podíl tvoří přes osm procent.

„Ve středu města je patrné, že se efekty kumulují. Kromě změny chování populace je to dopad nákupních center. Samospráva má malý manévrovací prostor, protože většina domů je soukromých. Těžko lze někoho nutit, aby snížil nájem s cílem podpořit podnikání v centru,“ řekl docent Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Soulad formy s obsahem

Městské centrum by však podle něj nemělo být vnímáno jen jako prostor pro obchod.

„Má více funkcí. Nikdo se tím ale nezaobírá, nevěnuje tomu čas a prostor. Jde o politickou vůli. Je paradoxní, že Olomouc nemá dlouhodobě architekta města, což nemusí být nutně funkce, ale třeba Pardubice nebo Hradec Králové či další srovnatelná města takové odbory či útvary mají. Dívají se na určitý soulad formy s obsahem,“ sdělil Szczyrba.

Městský architekt do konce roku

Místo městského architekta vytvořila na magistrátu minulá radnice, stále se ale debatuje o pravomocích, které by byly s funkcí spojené a pozice je prázdná.

„Pokud se budeme bavit o obecně uznávaném architektovi, takového na plný úvazek nezískáme a řešíme, že by pracoval na smlouvu na jednotlivé zakázky. Aby třeba zhodnotil, jak v Olomouci vypadá reklama,“ přiblížil náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09).

Dodal, že radní chtějí pozici obsadit do konce roku.

Spolupráci s odborníkem plánuje město vyzkoušet při chystané rekonstrukci náměstí Republiky a okolních ulic.

„Říkáme si, že role architekta, který by moderoval diskuzi s veřejností a okolními institucemi by byla velice vhodná,“ dodal Jakubec.

V centru jen 13% prodejní plochy ve městěV roce 1987 se šedesát procent veškerých prodejních ploch Olomouce nacházelo v centru.
V loňském roce to bylo přibližně třináct procent.
Podle dat shromážděných na katedře geografie přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity je Olomouc se 2750 metry čtverečními obchodní plochy na tisíc obyvatel první v republice.
Součet prodejních ploch v centru města včetně Galerie Moritz je 35 tisíc čtverečních metrů, nákupní centrum Šantovka má 46 metrů prodejní plochy.