„Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku užívá jak juliánského kalendáře, podle kterého dnes začínají Vánoce, tak i gregoriánského kalendáře. Většina pravoslavných na Olomoucku oslavila Vánoce už 24. prosince,“ uvedl tiskový tajemník olomoucko-brněnské eparchie Roman Juriga z pravoslavné akademie ve Vilémově.

Svátek Zjevení Páně, který se slaví po Vánocích, pak pravoslavní věřící z Vilémova na Litovelsku oslavili bohoslužbou a již tradičním velkým svěcením vody a dvoukilometrovou poutí k místní Foňkově studánce.

Při obřadu pak duchovní do vody noří kříž ze všech stran a svazkem sušených bylin pak vodu kropí do všech světových stran.

„U některých vánočních svátků mají pravoslavní trochu jiné významy. Na Tři krále například připadá významný svátek Zjevení Páně, kdy si připomínáme křest Páně v řece Jordán. Pro pravoslavné je důležitý také svátek Obřezání Páně a nebo Uvedení Páně do chrámu, které se slaví 1. ledna,“ doplnil Juriga.

Pro pravoslavné věřící používající juliánský kalendář (například na Ukrajině, v části Srbsku či v Rusku) 6. ledna teprve začaly Vánoce. Juliánský kalendář je totiž oproti našemu gregoriánskému kalendáři o třináct dní "zpožděný".