Podražily hlavně lokality, kde se město chystá změnit územní plán ve prospěch bydlení. Například v Nemilanech podražil čtvereční metr ze 400 korun na osm stovek. Podobné je to v Droždíně nebo Slavoníně, kde se cena za parcelu kolem sokolovny pohybuje přes jeden tisíc korun za metr. Podobné je to v Hodolanech. Nedávno nezajímavá lokalita s cenou 570 korun se dnes prodává za více než tisícovku.

Nejdražší pozemky jsou v centru města. „Takový metr proluky ve Ztracené ulici se prodává za dvacet tisíc korun,“ potvrdil Korytar. „Je to dáno přirozeným hladem a zvýšenou poptávkou. Že se v těch místech chystá i změna územního plánu, se asi ještě ani neví,“ tvrdí majitel olomoucké realitní kanceláře Petr Korytar. Nedostatek pozemků zvyšuje ceny, ale jejich vysoké ceny brání další výstavbě. „Lacinější by mohly být až ve chvíli, kdy by město zasíťovalo pozemky pro výstavbu a nabídlo je stavebníkům, jako to dělají okolní obce,“ řekl Korytar.

Území Olomouce je v cenové mapě rozděleno do čtyř tisícovek čtverečků. Práce na aktualizaci cenové mapy probíhá každý rok. „Ceny za pozemek nejsou určeny, jsou tržní. Mapa funguje jako zrcadlo, pouze zachycuje pohyb cen. Pokud se v některé lokalitě dlouho neměnili majitelé, zůstávají i pozemky v cenové mapě na stejné hladině,“ uvedla Lea Maňáková z odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu. Korytar tvrdí, že spekulativní drahý nákup dvou parcel pak může zvednout cenu okolních ploch. Přitom cenová mapa má spekulace spíše odbourat. „Lidé si při prodeji nebo nákupu pozemků díky mapě ověřují cenu,“ vysvětlila Maňáková.

Cenovou mapu využívají i soudní znalci nebo finanční úřad, který na jejím základě vyměřuje daň při převodu nebo darování pozemku. Pokud by Olomouc tuto mapu neměla, stály by všechny pozemky na základě ministerské vyhlášky stejně: 800 korun metr. „To by znevýhodnilo majitele v centru města a naopak by na tom vydělali v okrajových částech,“ uzavřela Maňáková.