Sám by se asi za hrdinu neoznačil, ovšem ve chvílích, kdy neexistoval integrovaný záchranný systém a povodňové komise se stěhovaly z místa na místo a tápaly, kdo má jaké kompetence, přišel on a zabezpečil, že okamžitě fungovala koordinace záchrany lidí a majetku a následně také likvidace povodňových škod.

Jeho nasazení a profesionalitu ocenil prezident Václav Havel, když 28.října 1997 předal Petru Voznicovi Medaili Za zásluhy.

Petr Voznica tehdy velel 2. armádnímu sboru se sídlem v Olomouci a šéfoval ozbrojeným složkám v krizovém štábu Ústřední povodňové komise.

„Krizová situace v červenci 1997 změnila život mnoha obyvatelům na Moravě a ve Východních Čechách,“ zavzpomínal v rozhovoru pro Deník.

Řešit krizové situace patřilo v té době do kompetence operačních velitelů, tedy velitelů armádních sborů.

„Velel jsem 2. armádnímu sboru se sídlem v Olomouci a kromě bojových úkolů( příprava k obraně státu) jsem odpovídal i za teritoriální úkoly, kam patřily i reakce na krize, včetně přírodních katastrof. Rozhodnutím prezidenta republiky bylo tedy řešení situace svěřeno krizovému štábu 2. armádního sboru,“ ohlédl se.

Pod generála tehdy ze dne na den "spadly" kromě armádních útvarů i další složky, které dnes tvoří Integrovaný záchranný systém. Na Voznicovi bylo řídit zásahy v celé zasažené oblasti - Morava, Slezsko a východ Čech.

„Povodně 97 byly velkou prověrkou připravenosti. Musel jsem zvládnout řízení a koordinaci krizového štábu do doby, než úkoly převzal Ústřední krizový štáb v Praze,“ připomněl generál.

Je si jist, že nasazení vojáků a armádní techniky, jejich přístup při pomoci nejvíce ohroženým obyvatelům, ovlivnily vnímání Armády ČR v očích veřejnosti.

„Pomohly komplexnějšímu pohledu na prevenci a řešení krizových situací,“ hodnotil Voznica.

Když se ohlíží za chvílemi, kdy ze polovinou země hnala povodňová vlna, nejsilněji se mu vybaví Troubky.

„Ty zatopené a rozbořené domy, psychicky těžce zasažení lidé. Je to ale i Jesenicko a obce odříznuté od okolního světa. Severní Moravu a Východní Čechy povodně zasáhly tou nejsilnější vlnou. Přestože po několika dnech hladiny řek přestaly stoupat, situace se stávala složitou na jižní Moravě. Pamatuji si nasazení obrovských čerpadel u Veselí na Moravě, evakuaci Nemocnice Tomáše Bati apod.,“ zavzpomínal generál.

Povodně lidem braly, taky něco daly. Jemu osobně víru ve vlastní schopnosti řídit tým, se kterým koordinoval práce při záchraně životů a majetku.

„Přesvědčil jsem se také o velké solidaritě lidí, obrovském nasazení vojáků, profesionálních a dobrovolných hasičů, policistů, záchranářů, tisícovek dobrovolníků. Významnou pomocí byla vynikající organizační práce přednostů okresních úřadů, primátorů statutárních měst a starostů obcí,“ ohlédl se profesionál, kterého tehdy poslouchali vojáci i politici. 

Připomněl také, že povodně ukázaly potřebu urychleně připravit novou krizovou legislativu, na které se osobně podílel v nové funkci v Armádě ČR.

Na pomoc povodňovou vlnou postiženým obyvatelům a likvidaci následků živelní katastrofy nasadila armáda na 9000 vojáků. V postižených oblastech zasahovalo více než 30 vojenských vrtulníků, které přepravily tisíce osob a stovky tun materiálu. Armáda nasadila na 600 kusů vojenské techniky, s jejíž pomocí bylo evakuováno na 37 000 osob.

Generál Petr Voznica
7. listopadu 1954, Karviná
Velitel 2. armádního sboru se sídlem v Olomouci a šéf ozbrojených složek v krizovém štábu Ústřední povodňové komise, byl s účinností od 1.srpna jmenován velitelem nově zřízeného vojska územní obrany s velitelstvím v Táboře. Toto armádní uskupení se zabývalo i řešením ekologických a živelních katastrof. V červenci 2001 přestal pracovat v armádě a vstoupil do služeb české diplomacie. Byl velvyslancem České republiky v Litvě, Iráku a Slovinsku