Při plánované opravě došlo k nehodě a z nádrže začaly padat do obydlené části tisíce litrů vody. PSALI JSME ZDE

Při pondělní havárii se nikomu nic nestalo. V domě však stále nejde elektřina.

„Pracoval jsem na počítači a vypnuli proud. Uslyšel jsem rámus nahoře u vodojemu, tak jsem šel na chodbu zjistit, co se děje. Otevřel jsem dveře bytu a po chodbě a schodišti se valila voda," popisoval čtyřiatřicetiletý nájemník, který žije s přítelkyní v bytě ve dvanáctém patře věžáku.

Zničená rekonstrukce za 100 tisíc

Muž vyběhl za montéry. Když se dozvěděl, co se ve vodojemu stalo, vrátil se do bytu, aby uchránil cenné věci.

„Voda už prosakovala stropem a tekla na sedačku, nábytek a podlahu," popisoval pohromu.

Rychle proto z pokoje odnesl elektroniku.

„A začal jsem točit video pro pojišťovnu," uvedl nájemník.

V pondělí odpoledne mu a jeho partnerce bylo do pláče, když viděli, jakou spoušť voda napáchala. Byt právě opravili.

„Na Vánoce jsme dokončili kompletní rekonstrukci. Udělali jsme všechno: omítky, podlahy a pořídili nový nábytek," postěžoval si muž.

Do bytu investovali přes 100 tisíc korun.

„Podívejte na ty stropy a podlaha je taky zničená," ukazoval, co voda způsobila.

Třípokojový byt ve dvanáctém patře dopadl nejhůře.

„Vedle má paní poničený obývák a další sousedé jsou taky vytopeni. My jsme to však schytali nejhůře," posteskl si čtyřiatřicetiletý muž, který si nepřál zveřejnit jméno.

Věžák s vodojemem na ulici I.P. Pavlova v Olomouci. Ilustrační foto

Věžák s vodojemem na Tabulovém vrchu v Olomouci byl dokončen v roce 1973. První velkou havárii s vytopenými byty prožili obyvatelé hned dva roky poté. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Škody? Hlavně že se nikomu nic nestalo

Větší či menší škody počítají všichni obyvatelé věžáku se šedesáti byty.

Od havárie nejde proud a lidem se minimálně zkazilo jídlo v mrazáku.

„Zatím je ještě zmrzlé. I kdyby proud nešel delší dobu, nebudeme hlásit žádné škody. Pro nás je nejdůležitější, že se nikomu nic nestalo. Víte, jak to taky mohlo dopadnout?" povzdechli si Budíkovi, kterým zrovna dcera přišla vyvenčit psa.

„Taky jsem nakoupila. Tolik schodů, to by v pětaosmdesáti letech nezvládali," pohladila pohledem rodiče paní Hana.

Moravská vodárenská, která spravuje vodojem na střeše věžového domu, vyslala na místo pracovníky, aby lidem poskytli informace o uplatnění vzniklých škod a vývoji situace.

„Byli tady. Nemáme vybavení bytu pojištěné, sotva jsme rekonstrukci dokončili. Předpokládáme, že škody vyřeší Veolia ze své pojistky," uvedl čtyřiatřicetiletý nájemník nejvíce poškozeného bytu.

Nejezdící výtahy, provizorní osvětlení

Ve výškovém domě z roku 1973 od pondělí nejezdí výtahy a na promáčených chodbách bylo instalováno provizorní osvětlení.

„Dočetli jsme se na webu Olomouckého deníku, že snad bude náhradní ubytování v Hotelovém domě a přijdou nějací brigádníci. My ale nikam nepůjdeme. Zůstaneme v bytě. Je tu práce a dům je dokořán, takže nechceme, aby si ještě někdo něco odnesl," shodli se v úterý hodinu po poledni nájemníci ze dvanáctého a třetího patra.

Ve věžáku už byli pracovníci Správy nemovitostí Olomouce – věžák patří městu.

Elektrikáři pracovali na odstranění závad na elektroinstalaci.

„Jsme rádi, že v domě je škoda jen na majetku," komentoval v úterý nehodu způsobenou nájemcem ředitel Správy nemovitostí Olomouce Roman Zelenka.

„Na místě jsou elektrikáři a je otázkou, kdy revizní technik dovolí zapnout znova elektřinu. Všichni si přejeme, aby to bylo co nejdříve. Nejoptimističtější odhady jsou takové, že ve středu. Proto zjistíme, zda nájemníci nechtějí do hotelové části Hotelového domu – než se podaří vše vysušit a výtah opět pojede," dodal ředitel.

Zůstaneme tady, nikam nepůjdeme

Tomu ale ještě v úterý odpoledne v domě nikdo nevěřil.

„Všechno je mokré. Bude-li to do konce týdne, budeme rádi. Ale zůstaneme tady, nikam nepůjdeme," uvedli osmašedesátiletá Marcela Gracová z jedenáctého patra a její sousedka ze třetího patra.

Seniorka právě přijela z centra města, kde si po dni o studené kuchyni pochutnala na čočkové polévce.

„Výtah pojede tak za měsíc. Víte, co domem proteklo vody?" neskrývala pesimismus seniorka, která žije ve věžáku s vodojemem 42 let a zažila už dvě havárie.

„V roce 1975 to bylo hrozné. Voda stříkala 20 metrů vysoko. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Před patnácti lety došlo k menší havárii, voda se tehdy nedostala do bytů. Pondělní potopa byla zdaleka nejhorší," vzpomínala na soužití s milionem litrů pitné vody nad hlavou.

Dřív se skoro neznali, teď si pomáhali

I když někteří obyvatelé netradičního věžáku nezažili horké chvíle s vodojemem poprvé, z domu by jinam nešli.

„Jsme tu spokojeni. Město se stará a jsou tu příjemní sousedé," uvedla mladá žena ze třetího patra.

„Naštvali mě, že nesnížili cenu nájemného v garsonkách, to je pravda, ale kvůli vodojemu bych jinam nešla," usmála se doposud zamračená seniorka z jedenáctého pa­tra.

Navíc potopa nájemníky více spojila.

„To je pravda. Včera jsme měli otevřené dveře a pomáhali si. Přítelkyně jela pro souseda do práce. Před tím jsme se skoro neznali," popisoval čtyřiatřicetiletý nájemník ze dvanáctého patra.

„Večer jsme se sbalili a jeli do hospody na hokej. Potřebovali jsme přijít na jiné myšlenky a hokejisté nám nakonec skvěle zvedli náladu," vzpomínala nájemnice ze třetího patra na pondělní společný návrat k zhasnutém věžáku, na kterém svítil pouze reklamní nápis strojírenské firmy vyrábějící čerpadla.