Moravsko-slezská ústřední dráha

Před 150 lety byl jedním z propagátorů a hybatelů stavby nové trati spojující Olomouc a odlehlou část rakouského Slezska vizionář Max Machanek, majitel železářských fabrik v Hlubočkách a Mariánském Údolí.

Koncesi na železnici údolím říčky Bystřice přes Moravský Beroun do Krnova získalo v roce 1869 právě olomoucké konsorcium Machanek a hrabě Lichnowsky, jen o tři roky později již po nových kolejích přes kopce mezi Hanou a Krnovem jezdily vlaky.

Trať postavila a provozovala soukromá společnost Moravsko-slezská ústřední dráha (Mährisch-Schlesische Centralbahn), jejímiž koncesionáři byli kromě Machanka také například železniční stavitelé bratři Kleinové ze Šumperska či olomoucký podnikatel Moritz Primavesi. (kov)

Nádraží v Domašově nad Bystřicí, říjen 2021
Zbourají nádraží v Domašově? Obec by chtěla zachovat historický vzhled

Zázrak v rekordním čase

Machanek pozval do regionu třítisícovou komunitu potulných barabů, kteří stavěli železnice po celé Evropě. Kromě kolejí, mostů, náspů a tunelů nám zde barabové zanechali také půvabné slovo „barabovat“.

Výstavba stokilometrové trati proběhla v rekordně krátkém čase. Sloužit začala v roce 1872, po pouhých dvou letech od začátku stavby. I z dnešního pohledu je realizace nepochopitelný zázrak.

„Nedovedu si představit, jak dlouho by se tak náročná polohorská trať stavěla v dnešních podmínkách. Byl to technický zázrak na hranici lidských možností. Machanek to dokázal díky spolupráci s bratry Kleiny ze Sobotína na Šumpersku, kteří byli evropskou jedničkou v budování železnic. Dotáhl k nám na tři tisíce italských barabů, kteří zahájili stavbu v nejvyšším místě trati u Domašova nad Bystřicí,“ vysvětlil badatel Ferdinand Tuscher.

Demolice části nádražní budovy v Moravském Berouně-Ondrášově, 26. května 2021
Nádraží v Moravském Berouně už bourají. Co čeká Jívovou a Hlubočky?

Dříči i symbol "špatné party"

Železničním dělníkům, kteří se specializovali na stavbu tunelů a kočovali ze stavby na stavbu, se v Itálii říkalo barabové podle biblického zločince Barabáše.

Při stavbě trati Krnov - Olomouc počestní místní občané nedůvěřivě zírali na vykořeněné baraby bez domova, kteří i ve svátek chodili v rozedranému pracovním oblečení a měli kladný vztah k alkoholu.

Tehdy se u nás začalo říkat „barabovat“ ve významu chytit se špatné party nebo opíjet se s lůzou.

Barabové byli ale především neskutečně pracovití dříči a zkušení tuneláři. Dokázali nemožné. Trať Olomouc - Krnov i s pěti tunely postavili za pouhé dva roky. Jak dlouho bychom stejnou železnici stavěli dnes?

Někdejší secesní perla je v kritickém stavu. Olomoucký podnikatel pracuje po koupi nádraží na jeho obnově a oživení - vpravo vizualizace proměny
Nádraží v Hrubé Vodě má zachránce. Podnikatel chce obnovit secesní nádheru

Machanek zlomil odpor Opavy

Obce a města v rakouské části Slezska se 15 let mezi sebou hádaly, kudy vést trať z Olomouce.

„Opava prosazovala nejkratší spojení přímo do Opavy, což zemědělci, průmyslníci, lesníci nebo majitelé kamenolomů na Krnovsku nemohli připustit. Nedokázali se na ničem domluvit.

Max Machanek projevil odvahu, když se vydal přesvědčovat Opaváky. Mnozí nepřenesli přes srdce, že k nim koleje povedou přes Krnov.

Nadělal si v Opavě spoustu nepřátel, ale také se obklopil schopnými lidmi, získal bankovní zajištění a leštil kliky na úřadech.

"Všem bylo jasné, že buď se postaví trať podle Machanka, nebo se nepostaví vůbec,“ popsal badatel Ferdinand Tuscher, co předcházelo stavbě trati Olomouc - Krnov s rameny na Jindřichov a do Opavy.

Vlak na trati Olomouc - Krnov - Opava
Na trati Olomouc - Krnov pojedou dál rychlíky ČD. Arriva neuspěla

Průšvih: krach na burze

Když byla nová trať roku 1872 uvedena do provozu, provázela to velká očekávání.

Místo úspěchů přišel průšvih. Než se lidé naučili cestovat železnicí a než se podařilo podnikatelům využít nový přepravní model, byly výsledky trati nevalné.

Na vídeňské burze v roce 1873 přišel krach, který se potkal s epidemií cholery.

Celý svět poznal dosud největší ekonomickou recesi. Průmyslové a železniční společností přišly na buben. Investoři páchali sebevraždy.

Obrat nastal v okamžiku, když se trať napojila na Hlubčice a Hlucholazy a otevřela tak pomyslné brány do Pruska, respektive Německa. Vznikly nevídané příležitosti díky přepravě ostravského uhlí na velké vzdálenosti.

Trať nakonec přece jen nastartovala prosperitu severních regionů Moravy a Slezska. Technický zázrak umožnil ten ekonomický. Průmyslová revoluce a železnice se konečně rozběhly na plné obrátky.

Souprava ČD RegioPanter v Olomouci. Ilustrační foto
Místo RegioPanterů dál jen motoráky. Na co čeká "rychlotrať" Olomouc - Uničov?

Nadšenci

Symbolem oslav 150 výročí trati Olomouc – Krnov je krnovská parní lokomotiva. Zahájení její rekonstrukce sledovali také amatérští historici Ferdinand Tuscher a Richard Hrček, kteří shromažďují a publikují informace o této železnici.

Společně například vydali brožuru Železniční dílny v Krnově. Připomínají veřejnosti význam praotce této železnice Maxe Machanka.

Nebýt továrníka Machanka, který měl v Hlubočkách hřebíkárnu a v Mariánském Údolí železářskou výrobu, nejspíš by dnes koleje vedly jinudy.