Obec leží v lužních lesích Litovelského Pomoraví, kde se houbě s názvem Chalara fraxinea nebývale daří. Kvůli nebezpečí pádu větví i celých stromů raději obec vyzvala, aby lidé omezili vstup do lesa. Přikročila k tomu poté, co listnáče spadly na silnici na projíždějící auto.

„Nerad bych vyvolával paniku, ale je potřeba si uvědomit, že jasanové porosty jsou z pohledu bezpečnosti problematické. Strom spadl na projíždějící vozidlo na silnici směrem na Pňovice, a to ten den nijak nefoukalo, naštěstí jen rozbil přední sklo. Nebylo to však poprvé," vysvětloval starosta Jiří Nevima, proč raději požádal obyvatele Střeně, aby v co největší míře omezili vstup do lesa v okolí obce.

Podle vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Michala Servuse se lesníci snaží napadené stromy odstranit.

„Situace je docela vážná. Jasanové porosty se kvůli chalaře v podstatě rozpadají . Sanační těžby probíhají a primárně jsou zaměřeny na místa, kde vedou cesty. Ani tak se samozřejmě nedá vyloučit, že dojde k pádu suchých větví, případně stromu," sdělil Servus. Jasan ztepilý je přitom majestátný listnáč, který dosahuje výšky 30 až 40 metrů.

Situace se zhoršuje

V Litovelském Pomoraví bojují majitelé lesa s nekrózou jasanů třetím rokem. Situace se však zhoršuje.

„Těžby jsou v porovnání s loňskem větší a bude to dále pokračovat. Už jsou nachystané porosty u Lesů ČR, kde v podstatě dochází k plošnému rozpadu," popisoval Michal Servus.

Vstup do porostů, v lužních lesích, stejně jako na horách, je na vlastní riziko. „Rozhodli jsme se, že nedoporučíme vstup do lesa ani na lesní cesty. S vlastníky, ať jsou to Lesy ČR či olomoucké městské lesy, spolupracujeme a snaží se situaci řešit, samozřejmě nemohou kácet, jak chtějí, ale až se souhlasem orgánu ochrany přírody, navíc jsme v chráněných zónách. Snaží se o maximum, abychom se mohli cítit bezpečně. Měli jsme i informativní schůzku pro občany, kde revírník vysvětloval současnou situaci," sdělil starosta Nevima.

Zrádnost nekrózy jasanu spočívá v tom, že v tomto ročním období, kdy listnáče shodily listy, nejsou nemocné stromy snadno rozpoznatelné. Ukazatelem je například to, že na stromě chybějí drobné větvičky. Odumírají jednoleté letorosty a jsou vidět zprvu drobné léze, později až plošné nekrózy.

Onemocnění nepostihlo jen jasany v lužních lesích na Olomoucku. Zasažena je celá Evropa. Odumírají mladé stromy i vzrostlé jasany a rozhodující pro přežití napadeného listnáče nejsou ani podmínky stanoviště.

Mohou jen čekat

V zasažených porostech lesníci při sanační těžbě rozhodují, zda ponechat odolnější přimísené dřeviny a jasany, které vypadají, že by houbovou invazi mohli přestát. „Co dál s jasany? Můžeme jen čekat, zda se vyselektuje „klon", který bude odolnější vůči houbě," poznamenal Servus.

Jako tomu bylo s jilmem. I ten z přírody téměř vymizel a po letech se tam opět postupně navrací. Grafióza jilmů si je navíc s chalarou jasanů podobná. Dospělý jilm je schopna mikroskopická houba zahubit během jediného roku. Přenášena je hmyzem, nejčastěji bělokazy, jehož žír hraje zásadní úlohu v pronikání infekce do stromu.

„Dnes jsou starší jilmy vidět zcela výjimečně, ale podařilo se zachránit desítky jedinců a díky záchrannému pěstování ve školkách se dnes jilm opět vysazuje," dodal Michal Servus.