Věřící by se měli na Popeleční středu výrazně postit, jíst jen velmi střídmě či vůbec, zcela si odříct maso, různé laskominy a jiné požitky.

Katolíci v tento den v kostele přijímají tzv. popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo připomínající pomíjivost tělesného bytí. Kněz jej doprovází slovy "Čiňte pokání a věřte evangeliu", nebo "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš".


Nahrává se anketa ...

Proč a kdy je půst?Datum Popeleční středy jako začátku postní doby je pohyblivé (stejně jako Velikonoce). Připadá na 46. den před velikonoční nedělí. Ta je letos 31. března, Popeleční středa v roce 2024 je tedy 14. února.

Popeleční středě předchází čas masopustů či karnevalů, tedy bujaré zábavy a hodování před začátkem půstu. Ta končí a vrcholí na tzv. tlusté úterý, den před Popeleční středou.

Zhruba čtyřicet dní od Popeleční středy až do oslavy Kristova vzkříšení na velikonoční neděli by pak mělo být pro člověka obdobím očisty, omezení zbytečností, dobou duchovního usebrání a koncentrace na to podstatné a nepomíjející v životě.

Během postní doby je vhodné omezit masitá a tučná jídla, lahůdky, ale i sladké, alkohol, kouření či kávu, ale také třeba televizi, zábavu a vůbec věcí a činnosti, které nejsou pro život nezbytné či dělají člověka nesvobodným. 

Toto předvelikonoční odříkání a usebrání, tzv. velký půst, trvá čtyřicet dní (latinsky se mu říká Quadragesima) - do postní doby se nepočítají neděle. Půst vrcholí tzv. velikonočním třídením (triduem): od večera na Zelený čtvrtek přes Velký pátek a Bílou sobotu, končí velkou oslavou spojenou s hostinou na velikonoční Neděli Zmrtvýchvstání (letos 31. března).