Po „předčasném“ povstání obyvatel proti nacistické okupaci, jež bylo v prvních květnových dnech roku 1945 krvavě potlačeno, skončili na popravišti nevinní lidé.

Nejmladší obětí byl teprve devatenáctiletý Hynek Smolka.

Pomník zavražděným účastníkům povstání byl donedávna ve vlastnictví města Olomouc.

Zájem darovat pomník Přerovu deklaroval jeho primátor Martin Novotný a pracovníci odborů obou měst pak zahájili právní i majetkové úkony. Zastupitelstva převod bez problémů schválila.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o pomník popraveným obyvatelům Přerova, kteří se účastnili povstání v roce 1945, a koná se u něj každoročně při květnových oslavách pietní akt s kladením věnců, rozhodli jsme se jim vyjít vstříc,“ vysvětloval tento krok náměstek olomouckého primátora Martin Major.

Zástupci přerovské radnice pomník v úterý 15. listopadu osobně převzali do správy města a podepsali darovací smlouvu.

„Nepočítáme s tím, že bychom monument přemísťovali jinam, své místo bude mít stále v Olomouci,“ uvedl v této souvislosti náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Podle Petra Matuly z odboru správy majetku a komunálních služeb magistrátu čeká nyní památník posouzení technického stavu odbornou firmou.

„V příštím roce bychom chtěli nejen pomník, ale i přístupové komunikace a okolí opravit. Poslední rekonstrukce se totiž uskutečnila před třiadvaceti lety,“ podotkl.

Jedenačtyřicet obětí "předčasného" povstání

Přerovské povstání vzniklo v ulicích na základě mylné informace o konci války, která se začala šířit mezi lidmi 1. května 1945 v časných ranních hodinách. Vysílání zahraničního rozhlasu, kde se mělo mluvit o kapitulaci většího německého uskupení, tehdy lidé zaměnili za mylnou informaci o konci války.

Jako první se tato zpráva podle pamětníků objevila ve Ztracené ulici, a potom se šířila dál po městě jako lavina. Všichni jí uvěřili. Lidé se začali spontánně shromažďovat před radnicí na dnešním náměstí T. G. Masaryka, u budovy tehdejšího okresního úřadu ve Smetanově ulici a na jiných místech.

„Dávali najevo radost z konce okupace, zpívali hymnu, začali likvidovat německé nápisy a vyvěšovali československé vlajky. Jejich radost byla ale předčasná, v Přerově vzápětí poté vypukly tvrdé boje. Ke střetům s německými vojáky docházelo na různých místech a ozbrojené střety si vyžádaly minimálně deset lidských životů.

„Němci postupně ovládli celé město 2. května a odpoledne vynesli rozsudek nad jednadvaceti zatčenými muži. Odsouzení byli ještě večer převezeni na vojenskou střelnici v Olomouci – Lazcích, kde byli zastřeleni a jejich těla skončila v hromadném hrobě,“ řekl Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Přerovské povstání si vyžádalo jednačtyřicet lidských životů. Sedm lidí padlo při bojích ve městě, deset v přednádraží, tři byli umučeni a nebo utýráni a jednadvacet popraveno. Dvacet jich utrpělo zranění.

Památník obětem povstání na střelnici v Lazcích byl zbudován v padesátých letech a na seznamu kulturních památek je od května roku 1958.

„Od roku 1972 tvoří monument hladký sokl, na němž je osazen kamenný pomník obdélného půdorysu s bronzovými reliéfními deskami od Marie Bartoňkové – Drábkové se seznamy jednadvaceti popravených občanů z Přerova a dvou z Olomouce,“ doplnila vedoucí oddělení komunikace přerovského magistrátu Lenka Chalupová.