„Nezajímavá personální sestava ODS v Olomouckém kraji vedla k tomu, že byli její kandidáti překroužkováni lidovci,“ sdělil v rozhovoru pro Deník.

V Olomouckém a ještě více v Moravskoslezském je výsledek voleb značně odlišný od výsledku celostátního a diametrálně jiný od výsledků například v Praze. O čem to vypovídá a může to signalizovat nějaký společenský problém?
Ne, nesignalizuje to společenský problém, jen mírně odlišné rozložení společenských zájmů. Leccos ovlivnila i personální nabídka, kupříkladu oblíbený hejtman v čele kandidátky ANO jistě přidal nemálo voličských hlasů. Na druhou stranu například nezajímavá personální sestava ODS v Olomouckém kraji vedla k tomu, že byli její kandidáti překroužkováni lidovci. A protože, naše země není unifikovaná, existují rozdíly mezi jednotlivými částmi, tak právě proto je dobře, že nemáme jednotné celostátní kandidátky, ale do volebních výsledků promlouvají právě jednotlivé regiony.

ČSSD a KSČM se ocitly mimo Sněmovnu. Zatímco u ČSSD se debakl všeobecně čekal, u KSČM nikoli. Co vedlo k tomu, že se komunisté ocitli mimo Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky?
Já jsem debakl KSČM čekal a psal či mluvil jsem o něm už od krajských voleb 2016. Obě dvě levicové strany evidentně nedokázaly svým voličům vysvětlit, proč by vedle silné levicové strany (ANO), která svým rozhazováním překonala všechny jejich dávné sny, měly existovat ještě nějaké levicové strany další.

Situaci má nyní v rukou prezident Zeman. Jak nyní může postupovat?
Striktně vzato má nyní podle ústavy zcela volné ruce, může premiérem jmenovat kohokoli. Zvlášť v nepřehledných situacích dává smysl, aby neměl prezident úplně svázané ruce. Nicméně logika našeho politického systému, který je stále parlamentní demokracií, předpokládá, že vláda se opírá o důvěru nadpoloviční většiny poslanecké sněmovny. Osobně nevidím jediný důvod, proč by prezident neměl premiérem jmenovat lídra, jehož mu navrhnou uskupení, které budou mít většinu. Tedy v této povolební chvíli Petra Fialu.

Pokud by se však jmenování nové vlády táhlo, nemůže způsobovat problémy, že by sociální demokraté byli další dlouhé měsíce ve vládě, ačkoli nejsou zastoupeni ve Sněmovně?
Formálně to problém není. Podobnou situaci jsme už dokonce zažili, když v roce 2006 vypadla ze sněmovny Unie svobody, také zůstala ještě několik měsíců ve vládě. Její ministr obrany dokonce tehdy podepsal legendární zakázku na Pandury.

Jaká jsou rizika případné koaliční spolupráce pěti stran (Spolu + Pirstan)? Je reálné, že vládu složí pouze čtyři strany bez Pirátů?
Osobně předpokládám, že vláda založená na dvou předvolebních koalicích vznikne, včetně Pirátů. Jejich vládní zastoupení ale evidentně nebude silné. Spolupráce pěti stran nebude snadná, nebude ani příliš „estetická“. Taková ale nebyla ani spolupráce stávajících pouhých dvou vládních stran – ANO a ČSSD. Každopádně budou mít silný motiv držet při sobě, dokud bude přítomný jejich silný společný nepřítel – Andrej Babiš.

Fenoménem letošních voleb se stalo kroužkování. Mělo v minulosti ve volbách do Sněmovny takovou váhu jako letos a o čem to vypovídá?
Největší sílu mělo preferenční hlasování v roce 2010, kdy se díky preferenčním hlasům do Sněmovny dostalo téměř padesát poslanců, zatímco letos asi o deset méně.

Může být výsledek parlamentních voleb v něčem relevantní pro komunální volby v příštím roce? Dá se například očekávat trvání současných koalic i v obecních volbách?
Logika fungování komunálních voleb se stále více vzdaluje logice celostátní. Není vyloučeno, že na některých místech dojde ke snaze inspirovat se koalicemi, nicméně vždy to bude vycházet z místních podmínek. Nicméně samy o sobě neříkají letošní výsledky pro výsledky ve volbách komunálních v příštím roce nic.