Opatrný by však byl před protestní volbou a podporou uskupení, která kromě zajímavých tváří na billboardech nenabízejí nic.

Zatímco ODS a její budoucnosti by podle politologa prospěla pořádná lekce od voličů, lidovcům konstelace přeje a je jen na nich, zda ji promění ve volební úspěch a návrat do Poslanecké sněmovny.

O čem jsou nadcházející volby? Co je na nich z vašeho pohledu podstatné?
Předčasné volby jsou obvykle reakcí na nějakou zásadní politickou krizi, která vede k tomu, že je zapotřebí zkrátit parlamentní období. K tomu u nás došlo. Došlo k vládní krizi, která byla způsobena obviněními Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To, že vláda padla, asi nebylo překvapivé. Překvapivé bylo, jakým způsobem byla rozuzlena vládní krize. Prezident poměrně aktivisticky nejmenoval vládu bez konzultací s Parlamentem. To je poměrně zásadní precedens.

Může voliče od volební účasti odradit fakt, že jde o předčasné volby?
Nemyslím. Neviděl bych žádný racionální důvod, proč by předčasnost měla mít zásadní dopad na volební účast.

Může účast ovlivnit zvolený termín předčasných voleb? Návaznost na státní svátek 28. října?
Není to termín dovolených ani termín, kdy očekáváme náledí, kdy by se lidé nedoklouzali do volebních místností. Následné volno by nějakou roli sehrát mohlo. Nevím, jak velkou. Kdybych měl možnost vybírat termín voleb, možná bych upřednostnil standardní víkend, nikoliv ten, který předchází prodlouženému víkendu. Ale také si umím představit, že to může být výhodou pro strany, které mají mladé voliče, vysokoškoláky, jimž bude stát za to se na prodloužený víkend vrátit domů, do místa trvalého bydliště.

Proč by lidé měli jít volit, i když jsou naštvaní a nevěří politikům?
Naštvanost na politiky je možná něco přirozeného, na druhou stranu, pokud chceme mít funkční demokracii, jako občané musíme být aktivní. Když jsou volby, měli bychom jít volit. Když se nám něco nelíbí, měli bychom konat, dělat podpisové akce, protesty. Nebudeme-li občany, kteří se o něco zajímají, bude demokracie erodovat. Jen si stěžovat a být naštvaný, to nepomáhá. Volby jsou jeden ze způsobů, jak politiku ovlivnit, a proto by toho voliči měli využít.

Co může být výsledkem voličské apatie, nízké volební účasti? Očekáváte malý zájem voličů?
Účast odhadovat nebudu. Samozřejmě nízká volební účast je obvykle spojena s tím, že určitý typ voličů přijde i tak, a určitý typ voličů se nedostaví. Spíše však není problémem účast, ale to, že určité skupiny voličů zůstanou sedět doma. A to mohou být skupiny voličů, které mají podobné problémy, podobný pohled na nějaké problémy, podobné světonázorové přesvědčení. Nechtěl bych však spekulovat o tom, kdo by na nízké volební účasti vydělával. Přece jen ekonomická krize a nespokojenost s politikou by neměly být situací, kdy lidé zůstanou k volbám lhostejní. Naopak je to období, kdy by se zajímat měli. Pevně věřím, že volební účast nízká nebude.

Strany už představily lídry a kandidátky. Jsou pro vás zklamáním? Existují jména a nominace, které vás zaskočily?
Jestli se někomu líbí ten či onen kandidát, to bych nechal na voličích.

Zajímalo by mne, jak pohlížíte na ANO 2011 a ambice Andreje Babiše? Podle průzkumů by mohlo získat i přes deset procent. O čem by takový výsledek svědčil?
Je to protestní hnutí, které sbírá protestní hlasy, podobně jako Věci veřejné v roce 2010. Je jen na voličích, aby si udělali obrázek, zda tato hnutí jsou pro ně zárukou toho, že nakonec jejich očekávání nezklamou. Protože zatím je zkušenost v tomto směru spíše negativní, většina nadějných protestních hnutí se nakonec stala v něčem ještě horšími než etablované politické strany. Obecně bych byl nejen u hnutí ANO 2011, ale i u jiných subjektů, které jsou nové, velmi opatrný. Jednou z jejich největších nevýhod je to, že jsou programově a ideologicky nevyprofilované, a když si odmyslíme konkrétní osoby, které za ně kandidují, nezbývá vůbec nic. Máme-li standardní politickou stranu, ať je to sociální demokracie nebo pravicová strana, a odmyslíme-li si osoby, vždy zůstane konkrétní a ideologické směřování, jasný program, který v čase bude stabilní.

Jak vidíte možnosti ODS s ohledem na její krizi, policejní vyšetřování exposlanců z řad občanských demokratů?
ODS dlouhodobě přestala vnímat politickou a společenskou realitu, možná by jí prospěla velká lekce od voličů. Podle mě je to jediná šance, aby se tato strana dokázala znovu nadechnout k nějakému kvalitnímu politickému působení v budoucnosti.

Naopak lidová strana by mohla zabodovat. Dostanou se lidovci do sněmovny?
Nevím, jestli se dostanou, ale příležitost je tu podle mého názoru poměrně velká. Jestli využijí šanci, kterou jim stávající politická situace nabízí, to je jen na nich. Mají to v rukou a nemohou si stěžovat, že by jim okolnosti nebyly nakloněny, spíše naopak. Ukázalo se, že poté co odešli ze sněmovny, zavládla na pravici ještě horší situace než předtím. Nabízejí dlouhodobě čitelnou programovou alternativu a to je obecně dosti důležité, aby volič, který stranu volil před deseti lety, i za dalších deset let věděl, že základní pilíře zůstanou stejné.

Tomáš LebedaTomáš LebedaJe docentem politologie a vedoucím Katedry politologie a evropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. 

Specializuje se na oblast voleb, volebních systémů a volebního chování.

Publikoval odborné stati v domácích i zahraničních odborných časopisech a v mnoha odborných knihách. Je autorem monografie Volební systémy poměrného zastoupení.

Zdroj: www.kpes.upol.cz