„Jsem po infarktu, mám nemocnou štítnou žlázu a teď mi zjistili žaludeční vřed. Klékaři chodím dost často, jak to bude s doplatky za léky, to zatím nevím,“ svěřil se osmašedesátiletý Adolf Polák ze Šumperka.

„Ale bojím se, že z důchodu mi toho moc nezbude. Jsem vdovec a na krku teď mám nezaměstnanou dceru se dvěma malými dětmi. K tomu se všechno zdražuje,“ postěžoval si.

Podle zdravotních pojišťoven ale nehrozí, že by lidé kvůli reformě ve zdravotnictví zaplatili na poplatcích, receptech a doplatcích navíc deset nebo patnáct tisíc korun. Ujišťují, že ročně platby nepřijdou chronicky nemocné na více než pět tisíc, které ministerstvo zdravotnictví stanovilo v zákoně jako ochranný limit.

„Platby evidujeme. Lékaři i lékárny musí poplatky vykázat zdravotním pojišťovnám speciálním kódem, takže my o tom máme přehled,“ ujistil například ředitel olomoucké pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny Lubor Machytka.

Ale co když pojedu lyžovat na Šumavu, a tam si zlomím ruku? Ohlídá systém pojišťoven spolehlivě takové množství dat? Az různých míst?

„Je jedno, jestli poplatek zaplatíte v Olomouci nebo třeba v Chebu. Vše půjde do našeho centrálního datového skladu. Pokud deset let dáváme pojištěnci jednou ročně individuální účet, kde je úplně všechno, s regulačními poplatky to nebude jinak,“ ubezpečil ředitel Machytka.

Zákon však dává pojišťovnám kvartální lhůtu, do které mají údaje o poplatcích zpracovat. „Takže, když jste si ruku zlomila včera, nezjistím to v systému do konce týdne, ale do třech měsíců,“ upozornil.

Jenže řada lidí podle pojišťoven neví, že budou platit i poté, co limit překročí, a že pojišťovna jim platby nad limit zpětně vrátí. A to do šedesáti dnů v dalším čtvrtletí.

Například ředitel olomoucké pobočky Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Vladimír Kurtiš již dříve naznačil, že se obává možných sporů mezi pacienty a pojišťovnami. „Lidé nebudou přesně vědět, co se jim do limitu započítává a co už ne,“ uvedl již dříve pro Deník.

Především chronicky nemocným lidem proto pojišťovny doporučují, aby si schovávali doklady o zaplacení poplatků a měli o nich přehled.

„Pro jejich kontrolu, ale i pro případ konfrontace při zjištění nesrovnalostí by lidé, kteří už teď vědí, že limit mohou překročit, měli doklady schovávat. Nutit je k tomu ale nemůžeme,“ radil ředitel Machytka.

Právě limity a to, co přesně se do nich započítává, jsou už v prvních lednových dnech nejčastější dotazy klientů adresované pojišťovnám. „Základní informace dostanou na přepážce. Dotazy jsou zejména na to, co se započítává do regulačních poplatků, co bude patřit do pětitisícového limitu,“ poznamenal Machytka.

Pojišťovny proto nevylučují, že budou personálně posilovat. „U limitů očekáváme nárůst agend, protože lidé se budou zajímat, zda přečerpali, nepřečerpali,“ uvedl ředitel Kurtiš. „Zatím se ale vše teprve rozjíždí a až s odstupem času vyhodnotíme, zda skutečně posílíme. Pokud ano, tak právě v oblasti kontaktu s klientem,“ dodal.

Do zákonem stanoveného „ochranného“ limitu se započítávají třicetikorunové poplatky na návštěvu ordinace, poplatky za položky za receptu a doplatky na medikamenty, a to pouze doplatek za lék nejlevnější v dané kategorii.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika