Pamětníci si při vzpomínkách na oblíbené závody konané v Pohořanech před půl stoletím dokonce jméno Raška vybavují a spolu s ním karambol na můstku, po kterém došlo k úpravě pohořanské „čtyřicítky“.

„Napřed se skákalo v Dolanech, kde byl celodřevěný můstek. Ten já ale nepamatuji. Pak Moravia postavila můstek v Pohořanech. Když nás, kteří jsme chodili lyžovat na ‚větrňák‘, nalákali, bylo mi patnáct, švagrovi čtyřiadvacet let. Zalíbilo se nám to, tak jsme začali závodit,“ vzpomínal dnes osmašedesátiletý Miroslav Sova, někdejší člen sportovního oddílu TJ Moravia.

Rekord můstku: 45 metrů

Na pohořanském můstku skočil nejvíce 41 metrů.

„V Písařově jsem ale skočil 65, to byl můj rekord,“ přidal sympatický muž největší úspěch sportovní kariéry.

Antonín Kryl, majitel a správce vleku v Karlově u Paseky. Před půl stoletím vybudoval první vyžití pro vyznavače lyžování na Olomoucku
Mekka lyžování na Olomoucku je na prodej. Karlov hledá kupce, letos neotevře

Pětačtyřicet metrů, rekord pohořanského můstku, držel podle pamětníka jeho podstatně zkušenější kolega Babica.

„Skočil to v padesáti letech. Byl zkušený, skákal dvacet let. Nám mladým tehdy ukázal, jak se to má správě dělat,“ usmál se při vzpomínkách na sedmdesátá léta a jednoduchý můstek z ocelové konstrukce a dřevěného bednění.

Můstek se postupně upravoval. Zásadně poté, co na něm havaroval Raška. Ne slavný skokan, ale jeho bratranec.

Od té doby se na závodech v Pohořanech podle pamětníků neukázal.

„Vymlátil se tehdy na nájezdu. Byly na něm ještě kuláče z lesa. Po nehodě se rozebral a udělal se pěkně z fošen. Taky se o kousek zvedl,“ vyprávěl Miroslav Sova.

Raškův karambol

Na karambol bratrance legendárního skokana na lyžích Jiřího Rašky, který v roce 1968 ukončil čekání československých sportovců na zlato ze zimních olympijských her, vzpomínají i další pamětníci.

„Nastala náhlá obleva při závodech. Na nájezdu odtál sníh a místo stopy se objevilo dřevo. Zadrhl a jak byl rozjetý, spadl. Měl úraz,“ připomněl okolnosti například Milan Mazal z Pohořan.

Obec Dolany si vybrala jako předlohu budoucí vyhlídky na Jedové rozhlednu stojící v Dolní Moravici na Bruntálsku (na snímku)
Vyroste rozhledna u Pohořan? Místní jsou proti

Skoku na lyžích jako mladý osobně neholdoval. Jeho vášní bylo běžecké lyžování.

„Pomáhal jsem jim tam jako školák šlapat sníh na dojezdu. Taky jsem někdy vybíral vstupné,“ ohlédl se za víkendy pod skokanským můstkem.

Dvacítka pro děti

Ve svahu mezi silnicí na Jívovou a chatařskou osadou na okraji Pohořan tehdy stál kromě „čtyřicítky“ a věže pro rozhodčí i menší dětský můstek.

„Dalo se tam skočit i dvacet metrů. Všechno to postavila Moravia, za kterou jsme závodili. Pořídili nám i lyže, nejprve dřevěné, později novější laminátové. Na Pohořanech s námi trénovali i členové Lokomotivy Olomouc,“ vzpomínal Miroslav Sova, který v současnosti žije v nedalekých Hlubočkách.

Dvojskok: kuriozita proslavila Pohořany

Při vzpomínce na členy oddílu se místním vybavila kuriozita, která proslavila pohořanský můstek. Byl to dvojskok.

„Vypadalo to tak, že se dva bratři z Dolan nahoře vzali za ruce a sjížděli naráz, každý měl jednu nohu v jedné stopě, druhou lyží si razil stopu sám. Společně pak skočili. To byla podívaná,“ popisoval nevšední zahájení závodu ve skoku na lyžích běžkař Mazal.

Fošny postupně zloději rozkradli

Skokanů na lyžích, kteří závodili za Moravii a účastnili se závodů po celém tehdejším Československu, bylo kolem patnácti.

„Zbyli jsme tři čtyři. Jezdíme každým rokem na memoriál Jiřího Rašky do Frenštátu, kde zavzpomínáme,“ vyprávěl Sova.

Konec můstku na okraji Pohořan si už přesně nepamatuje.

„Fošny postupně zloději rozkradli, pak se rozřezala konstrukce, aby nedošlo k úrazu. Kdy to bylo, to nevím. Možná na konci osmdesátých let,“ pátral v paměti Miroslav Sova.

Větrný park Jívová. Soustava zahrnuje pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů, leden 2024.
Les větrníků na Olomoucku. Obce řeší nabídky, může vzniknout dlouhý pás vrtulí

Můstky v Olomouckém kraji

Skokanské můstky byly v minulém století i jinde na území nynějšího Olomouckého kraje. Jedny z prvních byly postaveny u Starého Města na svazích Králického Sněžníku nebo v Koutech nad Desnou.

Později byl vybudován můstek na Červenohorském sedle, zmíněném Písařově nebo dokonce v Šumperku.