V rouškách, s požadovanými rozestupy a v menších skupinkách na prohlídkových trasách. Zájem o jeden z nejvyhledávanějších turistických cílů Olomouckého kraje dokazuje, že lidem se vrátila chuť cestovat.

„Není ani deset hodin a už jsme přivítali přes padesát návštěvníků. Za minulou sobotu přijelo přes 600 lidí. Máme z toho velkou radost,“ těšila se obnoveným zájmem turistů bouzovská kastelánka Zuzana Šulcová.

Rozhledna Kopaninka v Repechách a její nový vstupní automat - 4. 6. 2020
Rozhledna Kopaninka má nově vstupní automat. Bez obsluhy

Za květen, kdy od poloviny měsíce lidé měli možnost zhlédnout pouze exteriéry a mimořádně projít jindy nepřístupnými hradními příkopy, navštívilo Bouzov přes 690 turistů.

Prohlídkové okruhy jsou turistům zpřístupněny od 25. května. Při návštěvě interiérů památky však stále musejí dodržovat zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Kromě roušek musejí během prohlídky dbát na rozestupy a dezinfikovat si ruce.

Na prohlídkové trase je rovněž omezen počet návštěvníků na dvacet, včetně průvodce.

„Ve větších místnostech probíhá průvodcovský výklad, zatímco menšími návštěvníci pouze procházejí, aby se neshlukovali. Výklad si poslechnou před tím, než vejdou do této místnosti a informace najdou také na panelech,“ popisovala kastelánka.

Mezi prvními sobotními návštěvníky Bouzova byl pan Jaroslav z Havířova.

„Nikdy jsem tady nebyl. Bouzov znám jen z pohádky v televizi,“ kochal se na nádvoří pohledem na hradní věž, která je dominantou celého hradního komplexu.

Státní hrad Bouzov je nejnavštěvovanější památkou Olomouckého kraje. Jeho romantická podoba pochází z období poslední přestavby na přelomu 19. a 20. století.

Interiér baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v září 2018
Bazilika na Sv. Kopečku už září v nové kráse. Nahlédněte dovnitř

Původní hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. V průběhu třicetileté války sloužil jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. V roce 1696 se stal vlastníkem hradu řád německých rytířů.

Objekt a pozemky vlastnili němečtí rytíři až do roku 1939. V letech 1895 až 1910 mu vtiskli pseudogotickou přestavbou nynější podobu. Ta okouzlila řadu filmařů. Natáčelo se zde například několik pohádek, tou nejznámější je příběh O princezně Jasněnce a létajícím ševci.