Uničovští mají ve městě k dispozici čtrnáct nových míst s podzemními kontejnery, přičemž každé z nich je osazeno třemi nádobami na papír, sklo a plasty.

„Hlavním cílem projektu bylo zvýšení podílu recyklovatelné složky v celkovém objemu shromážděného odpadu, a tedy snížení množství materiálu ukládaného na skládce v Medlově. Svou roli sehrála i prevence vytváření černých skládek,“ řekl starosta Uničova Dalibor Horák (ODS).

„Podzemní kontejnery ve většině případů nahradily či doplnily klasické nádoby na separovaný odpad. To znamená, že původní popelnice nebyly zlikvidovány, ale přemístily se tam, kde dosavadní kapacita nedostačovala nárokům obyvatel,“ přiblížila Veronika Smýkalová z odboru investic a regionálního rozvoje uničovské radnice.

„Ve třech ulicích ovšem vznikla nová shromaždiště tříděného odpadu s podzemními kontejnery,“ konstatovala.

Vybudování čtrnácti separačních stanovišť stálo 5,5 milionu korun, město získalo dotaci převyšující 4,6 milionu korun.

Příští rok se pak síť míst s podzemními kontejnery na separovaný odpad rozšíří o dalších devatenáct shromaždišť.

„Během této druhé etapy projektu budou nádoby nejen v samotném Uničově, ale také ve čtyřech místních částech,“ přiblížil starosta Horák.

V Brníčku a Střelicích se vybudují vždy dvě separační stanoviště, po jednom vznikne v Benkově a Dolní Sukolomi. Zbylých třináct připadá na Uničov.

Mluvčí uničovské radnice Marek Juráň doplnil, že v tuto chvíli je podepsána smlouva s dodavatelskou firmou a nádoby se budou osazovat od dubna do září příštího roku. Celkové předpokládané náklady na instalaci dalších stanovišť jsou 7,1 milionu korun. Město získalo dotaci více než 5 milionů korun, zbytek zaplatí ze svého rozpočtu.

Ve Šternberku budou hlavně na sídlištích

Ve Šternberku se projektem na podzemní kontejnery zabývají už druhým rokem. Do týdne by město mělo vyhlásit veřejné výběrové řízení.

„Pro město Šternberk je důležitá konečná částka, protože dotace, kterou jsme získali je pouze čtyřicet procent. Bude tak záležet na výši vysoutěžené částky, zda do toho město vůbec půjde. Zakázka by měla být v celkové výši okolo 7 až 8 milionů. Pokud by to mělo být víc, tak se město patrně rozhodne tuto akci nefinancovat,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí šternberské radnice Antonín Kostrůnek.

Šternberští plánují čtrnáct stanovišť podzemních kontejnerů po celém městě.

„Především se zaměřením na sídliště, abychom zlepšili jednak vzhled veřejných prostranství a také zvýšili množství separovaného odpadu, což je prioritou projektu. Nadzemní kontejnery rozmístíme v jiných částech města. Každé stanoviště podzemních kontejnerů bude mít tři nádoby, na papír, plast a sklo a každý bude mít objem tři metry kubické,“ vysvětlil.

Pokud vše dobře půjde, mohlo by se začít stavět na jaře příštího roku a do podzimu by mělo být vše hotovo.

Čtyři místa v centru Olomouce

Také vedení Olomouce by chtělo, aby občané v centru města třídili odpad do podzemních kontejnerů.

V oblasti památkové péče umístit sběrné nádoby na veřejné prostranství totiž není možné.

„Menší sběrné nádoby, které odbor životního prostředí společně s technickými službami umísťuje do vhodných bytových domů, nestačí. Proto by město chtělo vybudovat podzemní stanoviště na tříděný odpad. Pro umístění těchto podzemních kontejnerů na tříděný odpad byly vytipovány čtyři lokality ulice Aksamitova, Lafayetova, tř. Svobody a Riegrova,“ uvedla mluvčí olomoucké radnice Jana Urbaníková.

Náklady na vybudování jednoho sběrného místa budou přibližně sedm set tisíc korun, celkové náklady na čtyři sběrná místa budou přibližně 2,8 milionu korun.

„Dotace, o kterou nyní město žádá, by měla pokrýt minimálně čtyřicet procent z celkových výdajů. Pokud město s žádostí o dotaci uspěje, na sběrných místech by se mohlo začít pracovat na podzim příštího roku,“ doplnila mluvčí.