Dnes mají velký den, jedou k právníkovi kvůli dědictví. V noci se sice teploty dostaly pod nulu, prý se ale nevyspali hlavně z nervozity.
Čtyřiačtyřicetiletý Jirka nazouvá boty a zapaluje nabídnutou cigaretu.
Ještě před pár měsíci se mu kouřilo hůř. Ukazuje skoro zahojené ruce, které si popálil při požáru.
V Řepčíně měl velký stan, solární nabíječku, televizi. Jednou v noci ale od žárovky chytla mastnota z vaření a všechno shořelo.
„Chtěl jsem zachránit doklady," ukazuje tmavé prsty.
close
zoom_in
Před Vánocemi přišli sem, za kamarády, kteří žijí vedle. Zrovna jsou ale pryč, sbírají papír.
Bez dokladů se žije těžko i na ulici. Kdyby je nevzal oheň, měl by už Jirka s partnerkou střechu nad hlavou, myslí si.
Získala totiž dědictví, které se teď snaží přebrat. Za chvíli kvůli tomu mají schůzku.
Katka se upravuje a maluje, ale po noci pod plachtou se na takovou změnu prostředí moc připravit nejde.
Navíc je nemocná. Má výhřez plotýnek, chodí o berlích.
„Do měsíce by to mělo skončit. Spaní venku mi moc dobře nedělá," odmítá osmatřicetiletá žena Jirkovo žertování, že je to báječná dovolená.
Proč skončili na ulici?
V Olomouci sice svítí slunce, přeci jen jsou ale pořád jen dva stupně Celsia.
Jaké bude počasí, věděli z přenosného rádia a věděli, že tohle ještě zvládnou.
close
zoom_in
Na ulici se Katka dostala, když se rozhádala s mámou.
Táta loni umřel, jinak by prý pomohl.
S dětmi a bývalými muži je v kontaktu přes internet.
U Jirky přišel sešup po rozvodu.
Občas mu na život přispějí i rodiče.
Využívají i služeb charity, která poskytne jídlo nebo oblečení. Dá se tam i nabít mobil, chodí jim tam pošta.
V porevoluční době se podle svého tvrzení Jirka sedm let živil jako tatér.
Líčí, jak měl dvě studia, otevřel k nim bar. Tvrdí, že mu nevyšla spolupráce se společníkem, který měl dluhy.
„Byl jsem nějakou dobu pryč a když jsem se vrátil, všechno bylo zabedněné. Práci už jsem tedy ztratil dávno. Potom jsem dělal na montážích, taky zedničinu. Tetovat už budu jen doma a v malém," vyhlíží vyučený strojník.
Je dokouřeno, tak ještě zavdat červeného vína a za právníkem.
Protáhl jsem na ubytovnu kamarády s omrzlinami, vyhodili mě
Možná tedy bude dvojice trávit příští zimu v teple a v soukromí.
Výhra by to byla i kvůli tomu, pokud by měly přijít stejné mrazy jako před několika lety.
„Byl jsem tehdy na ubytovně. Asi třikrát jsem tam protáhl kamarády s omrzlinami, ale pak na to přišli a vyhodili mě. Kluci podcenili riziko a dodnes mají problémy," vzpomněl na tuhé mrazy.
Aby se mohl člověk dostat z ulice, střecha nad hlavou je zásadní. Dědictví je proto velká věc a přináší očekávání.
„Budeme kupovat byt, nějakou garsonku. V pondělí jdu do knihovny na internet," plánuje Jirka.
Nejdřív si sežene „papíry", potom se vyplatí z pokut. Příští rok už se takhle nepotkáme, říká.
