Podlehl dědeček nemoci, kvůli které ležel v nemocnici, nebo měl ještě jiný, skrytý problém, o němž rodina ani lékaři neměli tušení?

Zatímco dříve si lékaři mohli prostřednictvím specialistů na patologii ověřit, zda u nemocného správně určili diagnózu a postup léčení, od ledna takovou možnost v podstatě ztrácejí.

Leda, že by dědeček před tím, než jej přijmou na operaci, podepsal souhlas s tím, že kdyby případně zemřel, mohou lékaři jeho tělo pitvat.

Problémy způsobil nový občanský zákoník, podle něhož je k pitvě potřeba souhlas zemřelého.

„Počty pitev klesly v lednu při srovnání s loňským prvním měsícem roku téměř o devadesát procent," informoval mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Egon Havrlant.

Loni 400 pitev, letos tak 60

close Pitevna Ústavu soudního lékařství v Procháskově ústavu v Plzni zoom_in Ročně lékaři v Ústavu klinické a molekulární patologie FNOL provedli bezmála čtyři sta pitev, ovšem při současném trendu je odhad pro letošní rok zhruba 60 pitev.

Právníci fakultní nemocnice totiž po rozboru nového občanského zákoníku a po poradě s kolegy z dalších fakultních nemocnic doporučili patologům, aby prováděli pitvy pouze se souhlasem pacienta nebo pitvy povinné podle zákona o zdravotních službách nebo podle trestního řádu.

„Samozřejmě to není jediná oblast, které se ústav patologie věnuje, hlavní část jejich práce spočívá zejména v oblasti biopsií, tedy v diagnostice vzorků odebraných tkání například při stanovení zhoubného či nezhoubného nádoru," uvedl mluvčí fakultní nemocnice.

Zhoršení výuky mediků

Dopady jedné z nejdůležitějších norem soukromého práva už mají konkrétní podobu na klinikách.

close Pitevna Ústavu soudního lékařství v Procháskově ústavu v Plzni zoom_in „Lékaři ztrácejí možnost zpětné vazby, kdy si mohli ověřit, zda u zemřelého pacienta správně stanovili diagnózu i postup léčby. Snižuje se také počet výukových pitev, což je důležité v oblasti vzdělávání budoucích lékařů, které se rovněž ve spolupráci s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého věnujeme," poukázal Egon Havrlant.

To potvrzují i pedagogové z lékařské fakulty.

„Jde o základní součást výuky patologie ve třetím ročníku. Pokud zákonodárci rychle nezasáhnou, dojde k problémům a zhoršení výuky," reagovala proděkanka Eliška Sovová. Zatím totiž mají studenti zkouškové období, takže konkrétní zkušenost v rámci výuky ještě škola nezažila.

Souhlas při přijetí? Nemorální

Fakulta i nemocnice se shodují v tom, že není možné chtít po nemocném před operací souhlas s pitvou v případě, že by nepřežil.

„Když pacient přijde do nemocnice, dát mu podepsat, že souhlasí s pitvou? To je nemorální," reagovala docentka Sovová.

Nemocnice o takovém postupu ani neuvažuje.

„Souhlas pacientů s pitvou neplánujeme zavádět. Opravdu nepovažujeme za etické ptát se nemocného, který jde na operaci se slepým střevem, zda souhlasí s případnou pitvou," sdělil Egon Havrlant.

„Řešení této situace vidíme v novele zákona, ať už občanského zákoníku nebo zákona o zdravotních službách," uzavřel mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví ujistilo, že se bude dopady zákoníku zabývat a když se potvrdí problémy, bude je řešit. Výklady právníků se totiž různí.

„Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je účinný teprve od ledna, je předčasné činit závěry o tom, zda daná úprava činí v praxi problémy. Situaci analyzujeme, bude-li zjištěno, že jde o problém, zvážíme řešení. V případě nutnosti i novelizací zákona o zdravotních službách, eventuálně novelou občanského zákoníku v součinnosti s ministerstvem spravedlnosti," sdělila ČTK mluvčí resortu Viktorie Plívová.