Pro obyvatele Dubu nad Moravou, Citova, Věrovan a Brodku u Přerova tak začal boj nanovo.

Nic platné nebylo ani referendum, kde Věrovanští řekli pískovně ne.

„Usilovně se snažíme, aby ve Věrovanech pískovna nebyla. Celé jsme to už jednou absolvovali. Před dvěma lety kraj rozhodl negativně a radovali jsme se. Ovšem během dvou tří měsíců vzniklo nové podání. Podle nás je záměr jen přetransformovaný. Jakmile těžbu povolí, bude se dál rozšiřovat. Firma má v lokalitě nakoupené pozemky,“ řekla za občanské sdružení Blok Hana Urbanová, která je zároveň zastupitelkou Dubu nad Moravou.

Ta se společně se zástupci ostatních obcí v pondělí sešla na veřejném projednávání, kde se lidé mohli k pískovně vyjádřit.

Stejně jako ostatním i Urbanové vadí zhoršení podmínek pro život, navýšení nákladní dopravy v obci či třeba znehodnocení kvalitní půdy.

„Bydlíme na hlavní silnici, kde budou projíždět desítky náklaďáků. Přesvědčují nás, že tam jezdit nebudou, ale nevěřím tomu. Už teď nám dům praská kvůli dopravě,“ sdělila další obyvatelka.

Investor ustoupil od otevření celé části ložiska a objem těžby snížil.

„Záměrem je těžba štěrkopísku na katastrálním území Věrovany v množství dvě stě padesát tisíc tun za rok. Vyrobenou surovinu chceme převážet po železnici z nově vybudovaného překladiště v areálu firmy IDS Cargo v Brodku u Přerova. Tím by se v Dubu a Brodku podstatně snížil průjezd aut,“ představil upravený záměr investora jeho zástupce Pavel Josefus.

Dalších padesát aut by bylo neúnosných

Místní lidé tomu však nevěří.

„Máme zkušenosti s auty, která tudy převážejí desítky tisíc tun materiálu. Podjezd pod železniční tratí je už tak poškozený, protože ho pravidelně zaplavuje voda. Těžká doprava, hlavně z pískovny v Tovačově, nám už teď projíždí kolem školy. Navýšení třeba o padesát vozů v obou směrech by bylo už naprosto neúnosné,“ řekl starosta Brodku Jan Beneš.

Přizvaní odborníci však obavy lidí mírní.

„V žádné variantě, která byla předložena, se snížení dopravy na příspěvkových hodnotách hluků a emisí v této lokalitě významně neprojeví,“ uvedla Pavla Žídková, vedoucí zpracovatelského týmu dokumentace.

„Samozřejmě, že se nikomu nelíbí, když mu pod okny jezdí deset aut za hodinu. Omezení těžby a využití železnice by to do značné míry eliminovalo,“ uvedla Žídková.

Kromě starostů obcí a jejich obyvatel se měli pondělního jednání zúčastnit i zástupci hygieny, Olomouckého kraje, olomouckého a přerovského magistrátu. Nepřišli.

Prosychání lesa a snížení hladiny

Veřejného připomínkování se však zúčastnil Petr Matečka z krajského odboru životního prostředí i Radek Pallós, ředitel České inspekce životního prostředí v Olomouci.

„Obáváme se, že snížením hladiny minimálně o půl metru dojde k prosychání lesa, ke ztrátě dřevní hmoty. Dosud se tady o tom nehovořilo,“ vyjádřil svůj názor Pallós.

O osudu těžby písku ve Věrovanech zatím není ještě rozhodnuto. Do šesti týdnů se k němu vyjádří Ministerstvo životního prostředí.

„Vydáme stanovisko pro stavební úřad, jenž bude mít na starosti územní řízení, a ten také rozhodne,“ doplnila Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivu na životní prostředí Ministerstva životního prostředí.

Dřív nebo později se tam těžit bude

Firma Jampílek má vykoupenou část pozemků, kde měla pískovna stát, a podepsanou smlouvu o spolupráci s obcí Věrovany. Co když rozhodnutí bude zamítavé?

„To je riziko, kterému je vystaven každý podnikatel. Myslíme si, že tato oblast je k těžbě vhodná a dřív nebo později se tam těžit bude. A jestli to bude za dvacet let nebo za deset, v tuto chvíli nemůže nikdo odhadnout. Investice jako taková by pravděpodobně být zmařena neměla,“ uzavřel Josefus.

Petra Opletalová, Pavla Kubištová