V Hrnčířské ulici nechaly velice citlivě opravit zchátralý měšťanský dům a pozvedly tím kouzlo jednoho z nejpěknějších zákoutí Olomouce.

V lokalitě již řeholnice provozují klášterní kavárnu. Opravený, sousední dům proměnily v útulný penzion.

close sestra Vojtěcha Zikešová info Zdroj: Deník / Jiří Kopáč zoom_in „Těžké momenty nechyběly. Jeden z nich nastal krátce po dokončení, když nám někdo přes noc pomaloval zbrusu nové garážové dveře,“ zmiňuje v rozhovoru pro Deník sestra Vojtěcha Zikešová z Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu sv. Františka z Assisi (na malém snímku vpravo).

Váš dům Tode získal titul "Stavba roku 2018". Čekali jste takovou odezvu?
Nečekaly. Bylo to milé překvapení.

Můžete připomenout, kdy jste objekt získali a čím vás oslovil?
Oslovili nás bývalí vlastníci, když se rozhodli dům prodat v roce 2014. Dům byl několik let neobývaný a částečně sloužil jako sklad. Střecha byla ve velmi špatném stavu a zatékáním bylo horní patro výrazně zničeno. Naši sousedé plánovali provést rozsáhlou rekonstrukci a v domě zřídit penzion. Měli již stavební povolení a vše připraveno. Nakonec ale změnili svoje plány, odstěhovali se z Olomouce a začali podnikat ve farmaření.

Rekonstrukce byla hodně náročná?
Byla náročná a myslím, že jsme ji zvládly hlavně díky skvělé stavební firmě Rapos. Stavbyvedoucí přicházel aktivně se zlepšovacími návrhy a poradil si s každou záludností.

Kdy jste se pustili do práce a jak dlouho rekonstrukce trvala?
Rekonstrukci jsme začali v říjnu 2016 a již v lednu 2018 jsme mohly ubytovat první hosty. Nemáme dosud vše dokončeno, ještě například čekáme na mozaiku do vchodové haly.

Co bylo v jejím průběhu vůbec nejtěžší?
Těžké momenty nechyběly. Jeden z nich nastal krátce po dokončení, když nám někdo přes noc pomaloval zbrusu nové garážové dveře. Reakce ale našich sousedů byla úžasná, pomohli radou, ale i čistícími prostředky – nejlépe se osvědčila špatně vypálená slivovice.

Získat potřebná povolení bylo složité?
Někdy ano. Vždy, když narazíte na úředníka, pro kterého je důležitější zákon než úmysl a vůle zákonodárce, stává se jednání těžkopádným a složitým. Když pak ale najdete, jak se nám to stalo na stavebním úřadě magistrátu města, pochopení a vstřícnost, je to o to větší radost.

Kávarna již devátým rokem

Byla to pro vás první rekonstrukce?
Náš projekt rekonstrukce vedl a zaštiťoval ekonom Ing. Tomáš Petrůj, který je ekonomickým poradcem pro všechny ženské řády v naší zemi. Nebyla to pro mne první rekonstrukce, za kterou jsem zodpovídala v naší kongregaci. Proto dobře vím, že mít dobré spolupracovníky a jasný cíl, je základem úspěchu.

Můžete ve stručnosti popsat projekt? Co vše zahrnoval?
Museli jsme provést totální rekonstrukci – nové betonové stropy, nové příčky, krovy i střechu, všechny rozvody nově. S architekty jsme řešili schodiště, koupelny, dlažby…

Již působíte v sousedním měšťanském domě, kde provozujete klášterní kavárnu a je zde knihovna a také kaple. O využití druhého objektu bylo od počátku jasno?
Naši kavárnu provozujeme již devátým rokem a máme z ní radost. Lidem se u nás líbí a využívají i naši knihovnu a kapli. Za nápad zřídit kavárnu mohou také naši předchůdci, kteří před námi v tomto domě provozovali restauraci. Když jsme zvažovaly koupi nového sousedního domu již se stavebním povolením a projektem penzionu, byl lákavý návrh na stole. Jako řeholní sestry se živíme prací svých rukou a proto naše uvažování o budoucnosti se musí ubírat i touto cestou, to znamená, abychom se uživily.

Moudře investovat

V zemi byl zahájen proces postupné odluky církve od státu. Investovat a myslet do budoucna bylo nevyhnutelné?
V roce 2013 začal proces částečného narovnání mezi státem a církví, což pro nás poprvé znamenalo možnost plánování naší budoucnosti i z hlediska našeho zaměření – charismatu. Jako sestry františkánky máme žít mezi lidmi a slidmi; naslouchat jejich radostem i starostem. A k tomu se kavárna i nabídka ubytování, ztišení a přijetí dobře hodí.

Investujete finanční náhradu od státu do atraktivního podnikání, aby zajistilo dlouhodobé fungování řeholního společenství?
Od roku 2013 se postupně stává naše církev nezávislou na státu, který se zavázal vyplatit kompenzaci za naše původní nevrácené velké kláštery. Splátky finanční náhrady, které se snažíme moudře využít a investovat, nám budou chodit po dobu dalších 25 let postupně. Proto jsme využily spolupráce s dalšími 4 řeholními společenstvími a půjčily si prostředky na koupi i rekonstrukci domu. Dům bude sloužit nejen jako penzion, ale hlavně pro různé duchovní programy. Již jeho neobvyklý název Tode, což znamená v estonštině „pravda“, by měl vést k přemýšlení o sobě, o světě a pro některé i o Pravdě s velkým „P“.

Každá chvíle je důležitá

Můžete prozradit, jak moc byla rekonstrukce finančně náročná? Pokoušeli jste se získat dotaci?
V našem řeholním životě peníze potřebujeme, ale nevěnujeme jim velkou pozornost. Pokud je máme, snažíme se je moudře investovat pro dobro všech. Řídíme se pravidlem, ať pravice neví, kolik dává levice. A my věříme, že tento nový penzion bude nejen pro dobro naše, ale že pobyt u nás občerství na duchu i naše hosty.

Proč by k vám měli Olomoučané a turisté zavítat?
Život na tomto světě je dar a každá chvíle je důležitá. Rády Vám nabídneme klidné místo k dpočinku a ke vzájemnému povzbuzení – pojďme se společně snažit o krásnější svět, kde je víc lásky než nenávisti. Těšíme se!