„Samostatná mláďata už poletují volně. Některá s takovým nadšením ze života, že to kolikrát vypadá, že nevyberou zatáčku a dojde k bližšímu setkání s návštěvníky,“ popisovala zooložka Jitka Vokurková.

Menší mláďata kaloňů se ještě drží matek, které o ně pečují do jejich dvou až třech měsíců. „A do toho běhají klokánci, se kterými je pojí poklidné soužití. Zkrátka a dobře, v Pavilonu netopýrů je pořádně živo,“ zvala do zoo.

V pavilonu panuje obrácený světelný režim, což znamená, že se v něm přes den simuluje noc. „Je to z toho důvodu, aby návštěvníci měli možnost spatřit kaloně aktivní. Večer se v pavilonu rozsvítí a kaloni se uchýlí k odpočinku,“ vysvětlila mluvčí zoo Iveta Gronská.

Olomoucká zoo chová kaloně Rodriguezské od roku 1999. Za tu dobu se zde narodilo 205 jedinců. Samička kaloně obvykle rodí jedno mládě.

Kaloň rodriguezský, nazýván též kaloň zlatý má rozpětí křídel kolem 90 centimetrů a patří ke středně velkým druhům. Jeho původní domovinou je ostrov Rodrigues v Indickém oceánu.

Kaloň je zapsán na seznamu ohrožených endemických druhů a zařazen do několika mezinárodních záchovných programů. Populaci decimují kácení lesů i lov pro maso.

Všichni kaloni v zoologických zahradách jsou majetkem ostrova Mauricius a chovatelům jsou pouze zapůjčeni.

Důležitá role v ekosystémech

Kaloni žijí ve společenském uspořádání harémového typu – samec s několika samicemi. Sdružují se do menších kolonií, které společně během dne odpočívají v korunách stromů.

„V orientaci jsou jim nápomocny velké oči, klasická echolokace jim oproti netopýrům schází,“ přiblížila pozoruhodný druh mluvčí zoo.

V ekosystémech hrají kaloni důležitou roli, protože pomáhají opylovat stromy a šířit jejich semena.