Kliknutím zvětšíte„Samec pochází ze Zoo Opole, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem roku 2020. Samička narozená v Zoo Jihlava v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní," sdělila zooložka Jitka Vokurková.
Ve volné přírodě mohou lidé spatřit tohoto výjimečného tvora v oblastech Jižní Ameriky. „K jeho pozorování je však nutné posečkat, až padne tma, neboť se jedná o noční zvíře, které během dne aktivuje jen výjimečně,“ vysvětlovala mluvčí zoo Iveta Gronská.
Pásovec kulovitý náleží k menším druhům pásovců. Váží kolem jednoho a půl kila. Kdežto třeba pásovec velký může vážit i přes 50 kilogramů.
Jako jediný savec na světě má pásovec tělo kryté pevnými kostěnými pláty. Tento hřbetní pancíř mu slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Břicho mu chrání tuhé štětiny. „Dokáže se svinout do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Ani kočkovité šelmy si s ním v tu chvíli neporadí. To stejné svede i mládě, jen kulička doznává průměru zhruba pěti centimetrů,“ dodala mluvčí.
Vzhledem může pásovec připomínat třeba želvu, ježka i králíka, ale k těm má na hony daleko. Jeho příbuzní náleží do skupiny chudozubých, což jsou mravenečníci a lenochodi, ze které však byli pásovci vyčleněni. Na rozdíl od bezzubého mravenečníka je pásovec kulovitý savcem, který má nejvyšší počet zubů.
„Dopočítali bychom se až stovky. V průběhu života se mu obnovují, každý je stejné velikosti a postrádá kořeny. Mocné drápy na předních nohou mu slouží k rozhrabávání termitišť, jejichž obyvateli se živí. Nepohrdne ale ani larvami brouků nebo nejrůznějšími zralými plody. Orientuje se čichem, zrak má natolik slabý, že si občas ani nevšimne případné překážky v cestě a může do ní narazit,“ představovala pozoruhodné zvíře.
Pásovec kulovitý je jediným druhem pásovce, který je schopný stočit se do kompletní koule za účelem obrany.
„Tři pásy, které mu kryjí hřbet, umožňují dostatečnou flexibilitu, aby se mu ocas a hlava vešly dohromady a chránil si tak břicho, končetiny a hlavu před predátory. Rohovité pláty pokrývají celé tělo. Jejich vnější vrstvu tvoří keratin, stejný protein, který se podílí na tvorbě lidských nehtů,“ dodala Iveta Gronská.
27
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
