Problém vyrovnání se s církvemi chce rozlousknout kabinet Petra Nečase.

Na parametrech církevních restitucí se však ve středu opět neshodl a pokračovat bude příští týden.

„Roky čekáme. Potřebujeme větší parkoviště. Bohužel jsou problémy s tím, aby farnost získala pozemky,“ uvedl starosta Dubu nad Moravou Vítězslav Křesina.

Pro parkoviště je potřeba patnáct set metrů čtverečních.

„Jedná se však i o navrácení dalšího majetku – budovy, pozemky,“ dodal starosta.

Během letní sezony není podle starosty víkend, aby k monumentálnímu poutnímu chrámu nepřijel autobus s turisty.

V Dubu nad Moravou, stejně tak v dalších obcích, doufají, že stát se s církvemi majetkově vyrovná a nedořešené restituce přestanou bránit jejich rozvoji.

Majetek katolické církve zabavený v době komunistického režimu patří jednotlivým farnostem i řeholním řádům a kongregacím.

Arcibiskup: Malá strana se snaží něco uhrát

Vláda ve středu jednání znovu přerušila. Na týden.

S podporou váhají Věci veřejné, kvůli dopadům na státní rozpočet. Na vypořádání se koalice vloni dohodla a projednala s církvemi.

„Stanovisko k majetkovému vyrovnání zveřejnilo ČBK. Myslím, že je dostatečné a já s ním souhlasím. Pokud jde o přerušené jednání vlády, doplnil bych jen: Spory v koalici nepovažuji za věcný spor kvůli majetkovému vyrovnání s církvemi, ale podle mě jde o politickou hádku, kdy malá strana, která ztrácí veřejnou podporu, chce na sebe upozornit a pokusit se získat sympatie, navíc možná chce od koaličních stran získat výměnou nějakou výhodu. Mají v ruce poměrně silnou kartu, na kterou se snaží něco uhrát. Ze strany VV je to zajímavé chápání koaliční smlouvy. Pro ostatní partnery je to nezáviděníhodný způsob spolupráce,“ reagoval pro Olomoucký deník arcibiskup Jan Graubner.

Vyjádření České biskupské konference je zveřejněno na internetových stránkách www.cirkev.cz.

Arcibiskupství olomouckému "dluží" 34 tisíc hektarů

Arcibiskupství olomouckému, farnostem na území arcidiecéze a dalším subjektům, patří na 34.000 hektarů historického majetku, který by měl být vrácen.

Jde převážně o lesy a zemědělskou půdu. Současná rozloha Arcidiecéze olomoucké se zhruba kryje s dvěma kraji Olomouckým a Zlínským.

V roce 1948 ovšem zahrnovala celý sever Moravy, tedy dnešní Moravskoslezský kraj a okres Jeseník, z nichž v roce 1996 vznikla Diecéze ostravsko-opavská.

Majetek původně náležející Arcibiskupství olomouckému, ovšem ležící v těchto severních oblastech, patří nyní Biskupství ostravsko-opavskému.

„Předmětem naturální restituce má být výhradně majetek spravovaný státním podnikem Lesy České republiky a Pozemkovým fondem,“ vysvětlil již dříve mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Církev by podle jeho slov s nabytým majetkem naložila tak, aby z jeho výnosů mohla být zajištěna její činnost alespoň v dosavadním rozsahu.

„Tedy aby se z něj uživili všichni duchovní i další zaměstnanci církevních institucí a aby mohl být financován provoz. Až u zbylé částky je možné uvažovat o dalším využití. Péče o památky a kulturní odkaz obecně k poslání církve patří a pečovat o ně samozřejmě budeme, nakolik to reálný výnos navráceného majetku umožní,“ uvedl.

O prodeji vráceného neuvažují

Arcibiskupství v případě navrácení zabaveného majetku neuvažuje o tom, že by lesy nebo pozemky prodala. Chce jej použít takovým způsobem, aby přinášel pravidelný zisk. S obcemi zatím o případných převodech nejedná.

„Jednání s obcemi a městy se samozřejmě nebráníme, o takových případech je ovšem třeba jednat individuálně. Zástupci obcí nás dosud s ničím takovým nekontaktovali,“ sdělil vloni Olomouckému deníku Jiří Gračka a zdůraznil, že úvahy o využití majetku jsou předčasné.

„Výsledky tohoto pokusu o majetkové narovnání se mohou ještě mnohokrát změnit,“ podotkl k aktuálním jednání vládní komise, která upřednostňuje právě naturální restituce.