Existují alternativy k lékům, u nichž se při progresu onemocnění neustále zvyšují dávky? Mezi špičkové terapie dostupné v Olomouci se již několik let řadí hluboká mozková stimulace, o které přesto mnoho lidí neví.

„Pro laika může znít jako sci-fi, když primář Neurochirurgické kliniky, pan docent Krahulík, pacientovi přes otevřenou lebku zasahuje do mozku, a já si současně s pacientem povídám, nechám ho dělat úkony na jemnou motoriku nebo jej nechám přelévat vodu z kelímku do kelímku, abych viděl, jak se mu zlepšil třes,“ popisuje náročnou operaci v rozhovoru pro regionální Deník přední neurolog ve Fakultní nemocnici Olomouc Martin Nevrlý při příležitosti Světového dne Parkinsonovy nemoci, který připadá na 11. dubna.

Případy Parkinsonovy nemoci každým rokem narůstají?
Celosvětově přibývá pacientů s neurodegenerativními onemocněními, nejen Parkinsonovou nemocí, která je ale druhou nejčastější neurodegenerací po Alzheimerově demenci.

Jaká je situace v Olomouckém kraji?
Ne jinak je tomu i v Olomouckém kraji. Není žádná aktuální epidemiologická studie, která by monitorovala výskyt parkinsonismu v ČR.

close MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D.Centrum pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění, Neurologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc info Zdroj: Deník/Daniela Tauberová zoom_in MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D.Centrum pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění, Neurologická klinika Fakultní nemocnice OlomoucCo je příčinou nárůstu?
O příčinách můžeme diskutovat. Svoji roli hraje stárnutí populace, pokročilejší možnosti diagnostiky a léčby, dnes je minimum lidí, kteří prostě nechodí k lékaři, tak jak tomu bývalo dříve, obzvláště na menších vesnicích. Také se v poslední době více a více mluví o možném vlivu spousty toxinů, které byly nebo stále jsou obsaženy například v zemědělských hnojivech a vůbec v našem okolí.

Nejčastější věk pacienta při stanovení diagnózy je po šedesátce? Mění se to? Přibývá pacientů v mladším věku – do 40ti let?
Nejčastější počátek nemoci je v šesté či páté dekádě života, tedy ne po šedesátce. Tato nemoc se týká mnoha lidí stále ještě v produktivním věku.

Jaké jsou prvotní příznaky? Kdy zbystřit a vyhledat specialistu?
Byť jsou první příznaky dosti nespecifické, například poruchy čichu, poruchy spánku či nespecifické bolesti nebo mravenčení různě po těle, tak mám ten pocit, že již přeci jen lékaři častěji pomýšlejí na možnost rozvoje parkinsonismu a referují pacienty k neurologickému vyšetření nebo někdy rovnou k vyšetření do specializovaných center. Nicméně i tak stále občas vídáme pacienty, u kterých se několik let zvažuje například nějaký revmatismus, nebo třeba i přijdou po operaci karpálního tunelu nebo i krční páteře pro nějaký nález, který však potíže nepůsobil, než se přijde na možnost parkinsonismu.

V další části rozhovoru olomoucký neurolog Martin Nevrlý hovoří mimo jiné také o:
- stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci
- současných metodách léčby
- účinné metodě hluboké mozkové stimulace
- zkušenostech s léčbou konopím
- využití kmenových buněk

Neexistuje nějaký test nebo vyšetření, které nemoc potvrdí? Projevy právě mohou odpovídat jiným onemocněním…
Neexistuje vyšetření, které by jednoznačně diagnózu potvrdilo. Diagnóza se stanovuje na základě klinického obrazu, průběhu onemocnění, odpovědi na léčbu, mohou někdy pomoci některá pomocná vyšetření například z oblasti nukleární medicíny. Když to pak všechno poskládáte dohromady jako kamínky do mozaiky, tak dosáhnete správné diagnózy. Nicméně i tak někdy průběh onemocnění může být záludný a to, co se prve tvářilo jako Parkinsonova nemoc, se během pár let může změnit na jiný neurodegenerativní proces, který má jen jisté podobnosti s Parkinsonovou nemocí. Tyto atypické parkinsonismy však, bohužel, obvykle daleko hůře odpovídají na léčbu.

Jaké možnosti dává pacientům současná moderní medicína?
Možností léčby je sice několik, ale stále zůstává pravdou, že Parkinsonova nemoc je nevyléčitelné progredující onemocnění. To znamená, že nejde vyléčit ani zastavit a je značně diskutabilní, zda některé léčebné možnosti jej dovedou alespoň zpomalit. Patrně aktuálně spíše ne. Veškeré možnosti léčby spočívají tedy v ovlivnění a zmírnění některých příznaků nemoci. Těch příznaků je celá řada. Jednak příznak ovlivňující hybnost, jako je celkové zpomalení, svalová ztuhlost, klidový třes či poruchy chůze. Je ale spousta příznaků, které nemají s hybností nic společného, jako jsou deprese, zvýšená potivost, zvýšené slinění, poruchy spánku, poruchy paměti, zácpa a mnohé další. V první fázi nemoci se je daří ovlivnit lépe, v pozdějších již hůře a některé dokonce vůbec.

Pacientům se tedy většinově předepisují prášky?
V první řadě je vždy léčba farmakologická, tedy především tablety a někdy i léky v náplasťové formě. S postupující nemocí leckdy nestačí a je nutno zvažovat další možnosti, jako je podávání některých léků kontinuálně pomocí pumpových systémů (v současné době máme k dispozici čtyři různé možnosti) nebo hluboká mozková stimulace.

Hluboká mozková stimulace

Co je to hluboká mozková stimulace?
Hluboká mozková stimulace spočívá v ovlivnění automatických motorických okruhů v hluboko uložených oblastech mozku pomocí vysokofrekvenční nízkovoltážní elektrické stimulace pomocí trvale zaimplantovaných elektrod napojených na malý stimulátor. Ten je sice malý, nicméně ne natolik, aby se vlezl někam do hlavy pacienta, takže obvykle se umístí do oblasti pod klíční kostí, podobně jako třeba kardiostimulátor. Pouze elektrody z něj nevedou do srdce ale do mozku.

Jaký je její efekt?
Pomocí této léčby je možno poměrně značně zmírnit třes, ztuhlost i zpomalení pohybů. Jistý efekt má tato léčba i na některé příznaky, které s hybností nesouvisí. Bohužel, někdy i negativní. Stále je objektem výzkumu, které místo v mozku je zcela optimální k uložení elektrod. Víme, že i ta malé několika milimetrové jádro, které je nejčastějším cílem, má své oblasti, které jsou pro stimulaci lepší. Stále ale, bohužel, pacientovi zůstává Parkinsonova nemoc. I tato léčba ovlivní pouze některé příznaky a především nemoc nezastaví. Nicméně u pacientů s dominujícími potížemi, které hluboká mozková stimulace ovlivnit umí, dojde k významnému zlepšení kvality života. Není to sice ideální volba pro každého člověka s diagnózou Parkinsonovy nemoci, ale u každého by se měla tato možnost pečlivě zvážit. Ostatně jako každá možnost léčby všeobecně.

Kolik pacientů ve FN Olomouc ročně podstoupí tento výkon?
Ve Fakultní nemocnici Olomouc provádíme tyto operace již déle jak 15 let. Nejen u pacientů s Parkinsonovou nemocí, i když těch je většina. Hluboká mozková stimulace některých jiných oblastí mozku mlže pomoci i pacientům s jinými formami třesu nebo dystonií. Každým rokem operujeme asi 15 pacientů, v posledních letech navíc využíváme při operaci nejnovější technologie, včetně takzvaného bezrámového systému, který je pro pacienty více šetrný a umožní mimo jiné i významně zkrátit operační čas několikahodinového výkonu, jehož velká část je prováděna pouze v lokální anestezii, tedy při plném vědomí pacienta. Děje se tak z toho důvodu, že již přímo v průběhu operace můžeme klinicky testovat odpověď na stimulaci či její případné nežádoucí účinky, a na základě toho ještě korigovat definitivní pozici elektrod v mozku pacienta. Takže to pro laika může opravdu znít jako sci-fi, když primář Neurochirurgické kliniky, pan docent Krahulík, pacientovi přes otevřenou lebku zasahuje do mozku, a já si současně s pacientem povídám, nechám ho dělat úkony na jemnou motoriku nebo jej nechám přelévat vodu z kelímku do kelímku, abych viděl, jak se mu zlepšil třes,

Před pár dny vaši kolegové v Praze provedli úspěšný zákrok při umístění stimulační elektrody do nového cíle v mozku. Dá se očekávat, že možnosti se budou posouvat a pacientům zvyšovat naděje na lepší kvalitu života?
Ten „nový“ cíl, prezentovaný kolegy z pražského centra je v posledních letech poměrně značně diskutován odbornou veřejností po celém světě, a zdá se býti velmi vhodný pro pacienty s některými variantami třesu, který se nedaří niktrak jinak ovlivnit. U pacientů s Parkinsonovou nemocí se tedy jedná o menší část pacientů, které trápí prakticky pouze třes.

Pokud jde o léčbu Parkinsonovy choroby: jaké jsou podle vás možnosti využití kmenových buněk
Ptáte se na kmenové buňky. Možná jsem v tomto ohledu poněkud skeptický a obávám se, že se jedná o slepou uličky v léčbě Parkinsonovy nemoci. Ale pochopitelně byl bych velice rád, kdybych se mýlil, a velké naděje, které se do kmenových buněk vkládaly, se jednou naplnily.

Léčba konopím

Léčbu v případě tohoto onemocnění dokáže podpořit léčebné konopí. Jaké vidíte výsledky u svých pacientů? Jaká je dostupnost pro pacienty?
Konopí pro léčebné použití je jednou z možností, které může částečně některé potíže mírnit. Mimo jiné i u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Mám zkušenost u několika svých pacientů, že může značně zlepšit spánek, úzkosti i celkové vnímání jejich onemocnění. Opět ale bych mírnil přehnaný optimismus některých pacientů, že významně zlepší skoro vše. Takovou zkušenost opravdu nemám. Nicméně je to léčba, kterou lze považovat za poměrně bezpečnou. Navíc je také značně populární, v České republice podporovaná – vždyť již několik let je z 90 procent hrazena zdravotním pojištěním, takže její dostupnost je v posledních několika letech prakticky bezproblémová, na rozdíl od situace ještě třeba před 5 až 7 lety.

Je možné sdělit, kolik ho bylo předepsáno za celý loňský rok?
V ČR to bylo více jak 200 kilogramů sušiny konopí. Asi čtvrtina pak byla předepsána neurology, dominantně u diagnózy roztroušená skleróza a potom u Parkinsonovy nemoci.