Lidé by tzak ve Výopadu mohli pod širým nebem prohlédnout hned několik velkých plastik a soch.

Nechal se inspirovat výstavou, která se v parku uskutečnila v šedesátých letech a představila veřejnosti tehdejší československou sochařskou elitu.

„Je to zatím nápad. V budoucnu bych jej chtěl ale určitě uskutečnit. Bezručovy sady necháváme záměrně ve stylu anglických parků. Jsou proto vhodné hlavně k posezení, piknikům a hrám. Hodily by se ale i pro dlouhodobou výstavu soch,“ vysvětlil Štefka.

V parku nyní podle ředitele umělecká díla chybí. Kdyby jej ozdobila, vznikl by zde velmi zajímavý kontrast uměleckých děl, hradeb, kamene a živých rostlin a stromů.

„Chtěli bychom je proto do sadů dostat znovu. Dokážete si představit, jak dobře by se zde umělecká díla vyjímala? Navíc není potřeba nic jiného než sokl, na který se socha postaví. Vše by ale muselo být hlídané, aby se umění nestalo terčem vandalů,“ podotkl Štefka.

Zoubka z parku vyhodili

Výstava, která je pro vytvoření galerie pod širým nebem inspirací, se konala v šedesátých letech a jmenovala se Sochařská bilance.

Expozice v Bezručových sadech měla podle ředitele obrovský ohlas. Lidé si zde mohli prohlédnout více než padesát děl československých umělců, kteří se v té době počítali ke špičce.

„Smutné bylo, že jsme tehdy museli některé sochy odvézt. Nesměli jsme je vystavovat, protože to nedovolil tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa. Z výstavy vyhodil například jedno dílo Olbrama Zoubka. Jiní ale vystavovat směli. Například Vladimír Janoušek nebo slovenský sochař Jozef Jankovič,“ popsal Štefka.

Zda Bezručovy sady doplní sochařská díla, však není stoprocentně jisté.

„Doufám, že se nám podaří vše domluvit a zajistit. Zase by to pomohlo Olomouci se zviditelnit,“ uzavřel Štefka.