Návrhy na tzv. Asanační územní plán historického jádra města jsou staré přes čtyřicet let.

Moderní zástavba připomínající paneláky měla v centru Olomouce nahradit celou řadu historických domů. Ideová soutěž na postupnou proměnu historického jádra Olomouce byla vypsaná v srpnu 1967.

Cílem měla být asanace tří lokalit v centru města, odstranění zchátralých historických domů a výstavba moderních objektů pro bydlení, obchod a služby.

„Soutěže se tehdy zúčastnilo šest moravských projekčních středisek z Olomouce, Brna a Ostravy. První cenu získal kolektiv architektů Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů Brno vedený Josefem Němcem,“ vzpomněl Jaromil Přidal z oddělení územního plánování a architektury odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu.

PODÍVEJTE SE NA PLÁNY ASANACE CENTRA OLOMOUCE

Na tehdy zamýšlené asanaci historického jádra Olomouce je podle něj nejhorší skutečnost, že se počítalo s demolicí řady historických domů.

„Vůbec se nepřemýšlelo o tom, že by se chátrající objekty zachovaly, nikdo neuvažoval o jejich opravě. Měla je nahradit moderní výstavba panelového typu s byty v horních podlažích a prodejnamiv přízemí,“ popsal více než čtyřicet let staré záměry Přidal.

Z velkolepých plánů na modernizaci centra však nakonec sešlo z několika důvodů.

„Na obnovu historického jádra se nenašly peníze, v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se investovalo hlavně do tzv. komplexní bytové výstavby a nových panelových sídlišť. Navíc velké stavební firmy měly k dispozici téměř výhradně těžkou techniku. Používaly především panelové technologie a historické centrum Olomouce pro ně nebylo zajímavé. Dnes můžeme být jen rádi, že se tyto záměry nepodařilo dotáhnout až do konce,“ míní Přidal.