„Bydleli jsme v městské části Řepčín. Každou chvíli k nám domů chodila na kontroly tajná policie či gestapo. Dva z mých bratranců létali v Anglii s generálem Františkem Fajtlem. Rodiče byli členy komunistické strany, takže jsme žili v neustálém strachu z toho, kdy nám zase četníci budou prohledávat byt. Jakmile v Praze začalo květnové povstání, museli jsme se na noc přestěhovat do sklepa. Na ulicích létaly granáty, okna jsme měli rozbitá,“ vzpomněla na události z května 1945 seniorka.

V noci na osmého května obyvatelé Řepčína z rovné střechy domu sledovali, jak hoří budova sladoven a věž baziliky na Svatém Kopečku.

„Ten den dopoledne jsem pak v dálce skrz větve stromů zahlédla československou vlajku. Vlála přímo na budově radnice. Společně s dalšími dětmi jsem utekla ven na ulici. Tam jsme potkali sovětské vojáky. Na tanku jsme s nimi pak jeli až do Horky nad Moravou, Němci se ale nechtěli vzdát a dál se tam bojovalo. Život nám tehdy zachránil ruský důstojník, který nás odvezl zase zpátky domů. Po válce jsme se naštěstí celá rodina sešli živí a zdraví, včetně bratranců, kteří se vrátili z Anglie,“ dodala Šimonová.

Podívejte se také: Olomoučané uctili památku obětí války