„Po první mrtvici tatínek dva roky ležel, pak přišla druhá a byl konec," vzpomínala na smutné období ve své rodině.

„Já mám vysoký tlak, cholesterol a taky cukrovku. Takže se opravdu bojím, aby mě nepotkalo něco podobného," vysvětlovala, proč se odhodlala podstoupit sérii vyšetření, které ukáží, nakolik je ohrožena mrtvičkou.

Neuroložka Tereza Šama dobrovolnou pacientku uklidňovala.

„Ničeho se nebojte. Změříme vám tlak, pulz, natočíme EKG a zkontrolujeme krční tepny," vypočítávala, co všechno ženu čeká v nacházejících minutách. Věta o vyšetření krčních tepen ženu trochu vyděsila. close Neuroložka provádí vyšetření krčních tepen v rámci Dne prevence cévní mozkové příhody ve šternberské nemocnici. zoom_in

„To nic není. Jde o ultrazvukové vyšetření, které vás určitě nebude bolet," ujišťovala odborná lékařka paní Vlastu.

Vyšetření krevního tlaku i pulzu dopadlo na jedničku.

„Na tlak beru léky. Ráno jsem si poctivě vzala oba dva. Jsem ráda, že je to dobré," komentovala skvělé zprávy paní Vlasta, od níž neuroložka v průběhu vyšetření zjišťovala anamnézu.

„Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorem cévní mozkové příhody," zdůraznila neuroložka.

EKG se trochu bojím

Vlastu Juračkovou čekalo EKG. „Trochu se bojím," špitla, když ležela na nemocničním lůžku a sestra přikládala elektrody na hrudník. I vyšetření aktivity myokardu ale dopadlo na výbornou.

„Paní Juračková, žádné arytmie. Je to v pořádku," potěšila vyplašenou seniorku. Nato lékařka sedla k psacímu stolu a vyplnila žádanku na ultrazvukové vyšetření krčních tepen v sousední ambulanci.

Po příchodu do potemnělé místnosti s ultrazvukovým přístrojem byla v paní Vlastě malá dušička. Na pokyn sestřičky svlékla halenku a odevzdaně ulehla na lůžko hned vedle ultrazvuku, před jehož monitor se vzápětí posadila lékařka.

„Vyšetření není bolestivé ani nějak nepříjemné," usmála se lékařka na pacientku odhodlanou podstoupit kompletní prevenci mozkové mrtvice. Krční tepny jsou dvě a každá běží na jedné straně krku.

Rychlost v normě

Sestra zatím potřela místa speciálním gelem a lékařka přiložila sondu na kůži nad vyšetřovanou tepnu. Na obrazovce sledovala plynulost a směr průtoku cévou a její průsvit. Tepna totiž může být zúžena například při ateroskleróze, v jejím důsledku pak může docházet k nedokrvení některých částí mozku.

„Rychlost je v normě. Tady v ohybu se nám trochu zrychlovalo, ale celkově je to v pořádku. Žádný problém jsme nezjistili," uzavřela neuroložka deset minut trvající vyšetření, při němž přistroj přenášel také zvuk proudění krve.

Neuroložka Tereza Šama poblahopřála pacientce k výsledku vyšetření a ocenila její zájem o prevenci.

Nutné je dorazit co nejrychleji

„Všem lidem kladu na srdce, jak je v případě cévní mozkové příhody důležité jednat rychle. Aby se nestalo, že lidé doma zjistí, že jim ochrnula půlka těla a oni přijdou až druhý den," varovala.

„Čas hraje obrovskou roli. Je otázkou několika hodin, od chvíle, kdy dotyčného postihnou potíže, kdy můžeme velmi účinně zasáhnout a provést trombolýzu nebo pomocí katétru sraženinu stáhnout ven," popisovala lékařka možnosti moderní medicíny.

Na paní Vlastě byla znát velká úleva. Půl hodiny strávené v ambulancích neurologického oddělení nelitovala.

„Hned zavolám příbuzným a známým, aby si zašli na vyšetření. Mrtvice je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v České republice a pocit, že jsem v pořádku, je k nezaplacení," usmála se spokojeně.

Cévní mozková příhoda postihne ročně pětatřicet tisíc Čechů a pro některé má fatální následky. Zejména lidé nad 60 let by neměli podceňovat rizika. Klinické projevy mrtvice jsou totiž velmi zrádné a přicházejí nenadále z plného zdraví. „Mohou to být slabost, porucha citlivosti nebo brnění poloviny těla. Často však také pokles ústního koutku, náhle vzniklé dvojité vidění, jednostranná slepota či náhlá porucha řeči," připomněla některé příznaky Zita Kettnerová, primářka neurologického oddělení. Onemocnění souvisí s neschopností tepen v mozku zajistit jeho prokrvení a výživu. Velký podíl na vzniku mrtvice má nezdravý životní styl.