Text vyrytý do destiček na povrchu dlažebních kostek připomene, kdo v domě žil a jaký byl jeho osud. Ke kladení kamenů přijeli potomci například z Izraele, Austrálie či Nového Zélandu.

„Celkem jedenatřicet kamenů, které připomenou zemřelé Židy, je jen zlomek z celkového počtu obětí. Další nemají příbuzné, kteří by se o to postarali,“ řekl novinářům Miloš Dobrý, který přežil pobyt v koncentračních táborech.

Zatímco před druhou světovou válkou čítala Židovská obec v Olomouci zhruba dva a půl tisíce členů, po válce jich bylo jen dvě stě.

Z Izraele přijela i čtyřiasedmdesátileá Daniela Perleová, rozená Lammová, která se narodila v Olomouci. Město opustila ve dvou letech.

„Kameny dávám za svoji babičku Adolfinu Lammovou a tetu Ellu Rongovou. Její syn Petr, můj bratranec, ještě žije v Izraeli. Nemohl však přijet, je mu jedenaosmdesát let. Já jsem zde, protože jsem chtěla uctít své příbuzné,“ uvedla Perleová.

Sama tragickému osudu se štěstím vyvázla. Dostala se k prarodičům z matčiny strany do Veselí nad Lužnicí a následně do Prahy. Odtud putovala do Švýcarska, kde byla matka na léčení.

Nacistům unikl i její otec, který byl na služební cestě na Balkánu a odjel do Palestiny. Rodina po válce žila společně v Izraeli.

Kameny za prarodiče, tetu a jejího syna položili i bratři Libor a Roman Gronští z Olomouce.

„O původu a osudech rodiny jsem věděl od malička od tatínka, který se vrátil z emigrace. Po válce si stejně jako jiní změnil příjmení, aby neznělo německy. Asi polovina rodiny zahynula v koncentračních táborech. Z pěti přímých potomků mých prarodičů čtyři přežili, jen můj otec se však vrátil do Olomouce,“ uvedl Roman Gronský, který rodinnou mozaiku skládá zhruba dvacet let.

Židovská obec v Olomouci, která má nyní asi sto padesát členů, zpracovává také databázi lidí židovského původu, kteří žili před II. světovou válkou v Olomouci.

„Zatím obsahuje zhruba sto jmen. Pořídili jsme software a máme pracovníky, kteří shromažďují data. Do budoucna by databáze měla být přístupná i na internetu,“ uvedl předseda Židovské obce v Olomouci Petr Papoušek.

Stolpersteine – obrazně kameny, o které se zakopává či má se zakopnout, patentoval německý výtvarník Gunter Demnig již v roce 1993. O několik let později vsadil první kameny do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně.

Kostky s textem se vkládají do chodníků před domy, jejichž obyvatelé zahynuli v nacistických koncentračních táborech. V současné době se jich již desetitisíce nacházejí asi v šesti stech evropských městech.

V České republice začalo kladení kamenů v Praze a Kolíně v roce 2008 a pokračovalo například v Brně, Ostravě, Neratovicích, Teplicích či Třeboni.