Hokynáři, šenkýři či řemeslníci tak přišli o své zisky, protože význam Ztracené ulice postupně vyprchával.
Kde však vzala své jméno Ostružnická?
„Většina lidí už netuší, proč se Ostružnická takto jmenuje. Často si ji spojují s ostružinami, ale jde o jeden z názvů podle usedlých řemeslníků, kteří převažovali počtem nad těmi ostatními. Vyráběli ostruhy a jiné drobné součástky jezdecké výstroje. Poslední ostružník pracoval v Olomouci ještě ve 20. století, ale měl dílnu ve Ztracené ulici,“ vysvětlil olomoucký patriot a historik Milan Tichák.
V roce 1907 ji pak vedení města přejmenovalo podle zasloužilého starosty města Karla Brandhubera. Jeho tvář byla například modelem pro malíře Karla Wildu, který vyzdobil slavnostní sál olomoucké radnice historizujícími motivy.
„Od první republiky do začátku druhé světové války nesla Ostružnická ulice název Anglická, během války ji nacisté zpět přejmenovali na Ostružnickou. Těsně po válce a až do roku 1951 se spojka mezi Horním náměstím a Denisovou ulicí opět jmenovala Anglická, ale nakonec dostala zpět název Ostružnická. Od té doby už jméno nezměnila a je jednou z mála ulic v centru, které nesou svůj pravý historický název,“ doplnil Tichák.