VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostatky dětí a žen z šíleného masakru odvezou z Olomouce

Olomouc – Nemohli společně žít, protože se krátce po skončení války stali obětí nelidského masakru na Švédských šancích. Tak alespoň po dlouhých jednasedmdesáti letech spočinou na společném místě posledního odpočinku.

13.10.2016
SDÍLEJ:

Hrůzný obraz běsnění na Švédských šancích namaloval v padesátých letech minulého století jistý Hans Weiss, který pocházel z Mlýnice – a mezi oběťmi masakru měl své příbuzné.Foto: Magistrát města Přerova

Zpopelněné ostatky zavražděných žen a dětí převezou v pátek ze hřbitova v Olomouci – Neředíně do Přerova, kde jsou pochovány mužské oběti tohoto zrůdného činu.

Brutální poprava 267 karpatských Němců, kteří byli 18. června roku 1945 násilně vyvlečeni z vlaku v Přerově a během jediné noci nemilosrdně postříleni v lesíku na Švédských šancích, je o to horší, že se tato událost stala měsíc po skončení války a vrahy nebyli nacisté, ale příslušníci 17. pěšího pluku ze slovenské Petržalky.

Popravčí četě velel poručík Karol Pazúr, který se na vraždě také sám podílel.

V poválečné historii Československa tento čin nemá obdoby – nejmladším popraveným dětem bylo totiž šest, sedm a osm měsíců.

Pazúr později u soudu vysvětloval vraždu nevinných dětí těmito slovy: „A čo som mal s nimi robiť, keď sme im postriel´ali rodičov?"

Masakr na Švédských šancíchK bestiální hromadné vraždě 267 slovenských Němců, z nichž většina byly ženy a děti, došlo v noci z 18. na 19. června 1945 v lesíku za Přerovem.
Památník obětem masakru na Švédských šancích na přerovském hřbitověZ vlaku, který zastavil 18. června na přerovském nádraží, byli vyvlečeni příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky muži, ženy a malé děti.
Šest týdnů po skončení války dal pokyn k jejich vraždě tehdy pětadvacetiletý poručík Karol Pazúr, kterému pomáhali četař aspirant Bedřich Smetana a další vojáci.
Na tzv. Švédských šancích bylo zastřeleno 71 mužů, 120 žen – a co je nejhorší – i 74 dětí.

Kopat hrob museli pomáhat i lidé z nedalekých Lověšic. Srdcervoucí bylo podle něj sdělení jednoho lověšického občana, jenž popsal zoufalé jednání matky dvou dětí před popravou.
„Ženy vesměs plakaly. Jedna měla dokonce dvě děti v náručí, jedno jednoroční, druhé asi tříleté v pravé náruči a u hrobu prosila, nevím, zda česky nebo slovensky, aby nejdříve zastřelili její děti, a potom ji. Voják, který se za ně stavěl, ji okřikl slovy „mlč," načež ji střelil do týla," popsal svědek. Žena poté spadla i s dětmi do hrobu. Děti, které byly dosud živé a plakaly, poručík Karol Pazúr sám zastřelil.
Spoustu let se o této události nesmělo mluvit ani psát. Strůjci zločinu nebyli dokonce řádně odsouzeni.

Hrob číslo 191, sektor XXIII.

Okolnostmi tragédie se zabývá už přes třicet let historik František Hýbl, který shromažďoval nejen detaily o tomto hrůzném činu, ale je také v kontaktu s pozůstalými obětí – především z Dobšiné na Slovensku, odkud pocházela asi stovka zavražděných.

A právě František Hýbl během svého bádání zjistil, kde jsou pochovány ženské a dětské oběti. Mužská těla byla totiž uložena na přerovském hřbitově.

„Exhumace těl žen a dětí byla provedena ve dnech 8. až 9. října roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen a dětí převezli do krematoria, kde proběhla 11. října od šesti ráno do půl šesté odpoledne důkladná, dvojnásobná kremace," popsal historik.

Popel byl následně ve dvou bednách ze zinkového plechu o velikosti 80×60×50 centimetrů uložen na hřbitově v Olomouci.

„Popel žen a dětí byl uložen v roce 1947 do hrobu číslo 191 v sektoru XXIII na hřbitově v Olomouci – Neředíně. Zjistil jsem to v archivu ministerstva vnitra v Praze. S ředitelem Hřbitovní správy jsme určili předběžné místo uložení letos a s pomocí detektorů se potvrdilo," vylíčil.

Pietní vzpomínka na 267 zavražděných karpatských Němců v červnu 1945. Nová pamětní deska připomíná ostatky žen a dětí uložených na olomouckém hřbitově.Pamětní deska na olomouckém hřbitově, připomínající ostatky žen a dětí z masakru na Švédských šancích. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Vraždění dětí chtěli komunisté ututlat

Ostatky byly podle Františka Hýbla odděleny proto, že chtěl bývalý režim bestiální vraždu žen a dětí ututlat.

„Státní bezpečnost nechala ostatky žen a dětí spálit v olomouckém krematoriu, aby se v případě vyšetřování této hromadné vraždy příliš nemluvilo o tom, že byly mezi oběťmi také ženy a děti," vysvětlil.

Komunistický režim dlouhá desetiletí tajil nejen to, že k tomuto zrůdného činu došlo, ale nikdy nepotrestal ani hlavního aktéra tohoto zločinu – Karola Pazúra.

Ten dokonce po válce zastával nejrůznější veřejné funkce.

Pazúr byl sice krátce ve vězení, ale po prezidentské amnestii Klementa Gottwalda v roce 1952 byl propuštěn.

Další z vrahů – Bedřich Smetana uprchl před nástupem do vězení přes Maďarsko do Izraele a nakonec se dostal na Nový Zéland, kde zemřel.

Podle historika Hýbla vedly Pazúra k tomuto aktu pomsty osobní pohnutky – potřeboval totiž jasnou image bojovníka proti Němcům.

„V minulosti byl členem Hlinkovy gardy, dobrovolně se přihlásil na práci v Říši i k boji proti Sovětskému svazu. Jeho sestra se zase stýkala s nacistickými důstojníky a bratr vstoupil do SS," shrnul.

Příbuzní obětí masakru jsou navíc přesvědčeni o tom, že tato vražda byla loupežná. Lidé totiž před smrtí museli odevzdat vrahům své peníze, šperky, vkladní knížky a doklady.

Památník obětem masakru na Švédských šancích na přerovském hřbitověPamátník obětem masakru na Švédských šancích na přerovském hřbitově. Autor: DENÍK/Vojtěch Podušel

Ostatky doprovodí pozůstalí obětí

Své příbuzné doprovodí v pátek 14. října na jejich cestě z Olomouce do Přerova i pozůstalí obětí.

„Požádali nás, aby směli v pátek 14. října na této poslední cestě do Přerova své příbuzné doprovodit. Ostatky žen a dětí ten den pietně uložíme do kaple na hřbitově. V příštím roce plánujeme rozšíření hrobu, ve kterém jsou pozůstatky mužů. K těm uložíme i popel žen a dětí a v den výročí červnového masakru zde opět uspořádáme pietní akt," přiblížil přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP).

Na městském hřbitově v Přerově se uskuteční v pátek v jedenáct hodin dopoledne tichá vzpomínka, které se zúčastní i náměstek olomouckého primátora Pavel Urbášek.

„O nesmyslném masakru na Švédských šancích se u nás po celé období komunistického režimu vůbec nemluvilo, což je nepochopitelné. Převoz ostatků žen a dětí na místo, kde jsou pochováni jejich manželé a otcové, je podle mého názoru tím nejmenším, co pro ně můžeme udělat," uzavřel.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

13.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn Deníku – úterý 16. ledna 2018

První sníh, kalamita a s obnaženou hrudí na Sněžku: prohlédněte si videa dne

Ilustrační foto

Na dálnici u Olomouce našli mrtvého člověka

Mora se rozloučila se Sundherem, posílení na play-off není jisté

Kanadský útočník Kevin Sundher sezonu v Olomouci nedokončí. Tým se navíc opět potýká s marodkou obránců.

AKTUALIZOVÁNO

Bouračky na sněhu: v Olomouci auto srazilo ženu

Sníh v úterý zkomplikoval cesty řidičům na Olomoucku, auta na kluzkých silnicích bourají, záchranáři už museli ošetřovat i několik zraněných.

Sigma si zastřílela na sněhu. Sedmi góly smetla Hradec

FOTOGALERIE / Jamajští bobisté na zimní olympiádě 1988 v Calgary, pamatujete? 

Muž na ulici osahával ženu z vlaku. Nepoznáte ho?

VIDEO / Sledoval ji asi už v podvečerním vlaku z Olomouce, zanedlouho po vystoupení se pak na ni na ulici vrhnul.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>