Kliknutím zvětšíteBěhem rozsáhlé rekonstrukce vrátila Správa jeskyní České republiky původní podobu hrázděné vstupní budově z počátku minulého století, vybudovala nový východ z jeskynního systému a ještě působivěji přibližuje návštěvníkům život kromaňonského člověka z doby kamenné.
„Expozice s paleontologickými a archeologickými nálezy budou jistě velkým lákadlem pro turisty. Vstupní expozici se podařilo kompletně obnovit, máme nový východ z jeskyně, kde je další expozice a informační tabule, kde se návštěvníci dozvědí další informace o historii a objevech,“ zvala turisty vedoucí Správy Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová.
Rituální pohřebiště kromaňonců
Největší podívanou nabídne turistům Dóm mrtvých.
„Dříve návštěvníci viděli jen znázornění ohniště kromaňonského člověka. Po rekonstrukci jsme expozici doplnili o ztvárnění rituální obřadu s figurínami samotných kromaňonců. Později bude doplněna hrou světel a stínů pro ještě silnější atmosféru,“ popisovala expozici.
Právě v Mladečských jeskyních byly objeveny nejstarší lidské kosti novodobých lidí v Evropě – kromaňonců z období středního paleolitu. Jeskyně pravděpodobně využívali jako rituální pohřebiště.
Dokládá to významné množství kosterních pozůstatků, nálezů náhrdelníků ze zvířecích zubů, i unikátních kostěných hrotů oštěpů – takzvaných „hrotů mladečského typu“.
„Jde o existenci jednoho z nejsevernějších, největších a také nejstarších sídlišť anatomicky moderních lidí, homo sapiens sapiens, na území Evropy. Podle datování lidských pozůstatků z Mladče rakousko-americkým badatelským týmem v letech 2003 – 2006, to bylo v období aurignacké kultury před více než 31 000 let,“ připomněla unikátnost Mladečských jeskyní.
Novodobé přístavby zbourali
Během rozsáhlé rekonstrukce areálu před samotným jeskynním systémem zahájené v roce 2010 firma zdemolovala všechny dostavby a přístavby, znehodnocující původní budovu a odbouráno obvodové kamenné zdivo i strop původní dílny v terase.
„Postupně byly prováděny výměny poškozených konstrukčních prvků historické hrázděné stavby, která byla v poněkud horším stavu, než se předpokládalo. Se zajištěním statiky došlo i k celkové výměně zdiva v patře, k úplné výměně krovů, věžičky a střešní krytiny. Citlivě byla provedena oprava dřevěných prvků původních balkonů. S ohledem na historický charakter i potřeby provozu byla řešena také výměna oken a vstupních i interiérových dveří,“ popisovala rekonstrukci správkyně Coufalová.
Nové toalety i východ
Na nových základech a základových deskách vyrůstaly nové objekty sociálního zařízení, bytu správce a technicko-provozního zázemí, které kopírují skalní masív a jsou odděleny od vstupního objektu.
„V terase byla z původní dílny vybudována přednášková místnost, která je prosklená a v zájmu sjednocení fasád s objekty dostavby, také s dřevěným obložením. Prostor mezi hrázděnou provozní budovou a novým sociálním zařízením byl zakryt prosklenou střechou, která chrání nový východ z jeskyně. Ten vznikl z původního sklepení vybouráním zděných příček a betonů, snížením podchodné výšky a odstraněním starých nátěrů na přírodních skalních stěnách,“ sdělila Drahomíra Coufalová.
Bourací práce při rekonstrukci provozní budovy Mladečských jeskyní přinesly také objev: vstup do propasťovité jeskyně.
Prostory, které speleologové probádali a zaměřili v celkové délce 46,5 metru, zachycují i historické mapy a o existenci jeskyně s původním názvem Propástka se již v období zpřístupňování Mladečských jeskyní. Její propojení se systémem Mladečských jeskyní nebylo doposud potvrzeno.
Vstup o rozměrech 0,8×0,6 metru zabezpečila firma betonovými skružemi s přístupem z nové budovy.
Mladečské jeskyně
•prostupují vrchem Třesín (345 m n.m.) při západním okraji obce Mladeč a jsou největším jeskynním systémem Mladečského krasu;
•představují převážně horizontální, velmi členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou a četnými blokovými závaly, několika strmými chodbami zasahují až pod hladinu podzemní vody;
•patří mezi archeologické lokality světového významu, jsou patrně nejstrarším, největším a nejsevernějším sídlištěm moderních lidí v Evropě, kteří zde prokazatelně žili již před více než 31 tisíci lety;
•mají celkem 1 250 metrů chodeb a síní o výškovém rozpětí 30 metrů;
•byly po pradávném zavalení vchodu znovu objeveny kolem roku 1826 při lámání kamene, od přelomu 19. a 20. století jsou zpřístupněny veřejnosti a od roku 1911 elektricky osvětleny;
•mají návštěvní okruh dlouhý 380 metrů s malou archeologickou expozicí; prohlídka trvá cca 40 minut;
•mají stálou teplotu vzduchu 8 stupňů Celsia a průměrnou relativní vlhkost 95 procent
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
