Nástupnické státy Jugoslávie neměly o stavbu zájem a nebylo ani jasné, kterému z nich by měla patřit.

Vlastníkem však nebyla ani Olomouc.

A to až do loňského června, kdy mauzoleum od olomouckého architekta Huberta Austa soud přiřkl městu a opravám už nic nebrání.

„Už máme stavební povolení. Rekonstrukce je naplánovaná do tří etap a probíhat by měla od příštího roku do roku 2018," řekl náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL).

Firmu pro první etapu začne město hledat začátkem roku 2016.

Obnovená a přístupná krypta

„Na první etapu budeme čerpat dotace z programu ministerstva obrany na rekonstrukci válečných hrobů. Měli bychom dostat asi dva miliony korun v roce 2016 i v roce 2017," dodal náměstek Šnevajs. Při zabezpečování krypty proti vlhkosti bude nutné odhrnout zeminu z uměle navršeného kopce, takže zmizí keře a možná některé stromy. Okolí stavby tak bude vypadat jako při jejím dokončení v roce 1926.

V dalším kroku se dělníci pustí do střech, sloupů a omítek.

V poslední fázi se dostane na kryptu.

„Bavíme se s památkáři, jakým způsobem se postarat o ostatky, jestli obnovovat zdevastované části rakviček. Vnitřní úprava krypty se udělá tak, aby bylo možné tuto část mauzolea navštívit," představil Ladislav Šnevajs možné využití.

Radnice uvažuje také o tom, že po skončení druhé etapy by mohlo být mauzoleum při výstavách Flora vyzdobeno stejně jako například v poslední době kostely.

Povědomí o vazbách mezi Slovany

O stav neoklasicistní stavby upomínající na vztahy Československa a Jugoslávie se dlouhodobě zajímá i Společnost pro Srbsko.

Mimo jiné chce například o místě posledního odpočinku informovat rodiny padlých vojáků a obnovit dříve konané pietní vzpomínky.

„Hodláme podporovat povědomí o této části historie a o někdejších dobrých vazbách mezi slovanskými národy vedoucími až k vybudování mauzolea. Rádi bychom také zavedli tradici Dne Srbska v Olomouci," představil plány předseda spolku Karel Šindlář.

Společnost pro Srbsko se teď snaží dát potomkům 1187 vojínů vědět, kde leží jejich pradědové.

„Máme ale problém, jak medializovat jména uložených vojáků ve všech zemích, aby se pozůstalí dozvěděli, kde je jejich předek pochován. Při úmrtí totiž dostali zprávu, že zemřel třeba ve Znojmě nebo v Brně, ale většina z nich o mauzoleu nic neví," doplnil Karel Šindlář, že nyní hledá možné partnery v různých zemích. Zatím se mu ozvalo několik málo rodin.

Jihoslovanské mauzoleum
Bezručovy sady  - Jihoslovanské mauzoleumpodobu památníku navrhl olomoucký architekt Hubert Aust ve stylu monumentálního neoklasicismu, práce na stavbě památníku začaly v roce 1926
sochařskou výzdobu objektu vytvořil Julius Pelikán
hlavním objektem je jedenáct metrů vysoká kaple s kopulí a představenými třemi řadami dórských sloupů na uměle navezeném pahorku
kaple je přístupná dvojramenným schodištěm, uvnitř se nacházejí poškozené, částečně zamalované fresky světců v byzantském stylu
pod kaplí je krypta s ostatky jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích během první světové války, posléze sem byly svezeny ostatky i z jiných částí republiky a momentálně je jich uložených zhruba 1200
ostatky jsou uloženy v malých dřevěných rakvích s číselným označením a jsou poskládané do železných regálů
nedávno se podařilo v Srbsku v bělehradském archivu dohledat přesný seznam pohřbených včetně čísel rakví a dalších podrobných údajů
na průčelí stavby je reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST LJUBAV ZA LJUBAV"