Po šestiletém výzkumu se jim podařilo přečíst dědičnou informaci hrachu setého. Nová znalost usnadní vyšlechtit odrůdy hrachu s lepší nutriční kvalitou, které budou odolné vůči houbovým a virovým chorobám.

„Otevírá to zcela novou cestu ke šlechtění hrachu, protože bude možné využívat nejnovější metody molekulární biologie a biotechnologie. Doufám, že jsme pomohli k tomu, aby se hrách opět stal rozšířenou plodinou,“ řekl vedoucí olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) Jaroslav Doležel.

Právě vědci z olomouckého ústavu, který je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum, k rozluštění genetických informací v DNA hrachu významně přispěli. Pomocí unikátních technologií optického mapování genomu a třídění chromozomů vylepšili text dědičné informace.

Olomoucká laboratoř ÚEB AV ČR tuto metodu třídění chromozomů vyvinula a je jediným pracovištěm na světě, které ji využívá. Stejnou technologii použili odborníci také ke zkoumání rozdílů mezi strukturou dědičné informace pěstovaného hrachu a jeho planých příbuzných druhů.

„Odhalili, jak se v průběhu evoluce vyvíjela dědičná informace hrachu od společného předka existujícího v době před 50 miliony lety až po dnešek,“ vysvětlila Radka Kvasničková z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR.

O rozluštění složitého a v porovnání s člověkem o třetinu většího genomu informuje prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Projekt koordinoval francouzský Národní ústav pro zemědělský výzkum v Dijonu pod vedením doktorky Judith Burstinové, spolupracovalo na něm téměř dvacet laboratoří z celého světa.

Odkaz na Mendela

Jaroslav Doležel v úspěchu vidí jistou symboliku a odkaz na Gregora Johanna Mendela, který mezi lety 1840 a 1843 studoval na filozofické fakultě v Olomouci. Zakladatel genetiky objevil zákony dědičnosti právě díky studování hrachu. „Z naší práce by měl velkou radost,“ nepochybuje vedoucí laboratoře.

Přestože je hrách významným zdrojem rostlinných bílkovin a jeho pěstování příliš nezatěžuje životní prostředí, v České republice zatím roste pouze na necelých třiceti tisících hektarech půdy. Pro pěstitele totiž nejsou současné odrůdy luskoviny ekonomicky tolik výhodné jako jiné plodiny.

„Velkým plusem hrachu je, že stejně jako ostatní rostliny čeledi bobovitých umí fixovat vzdušný dusík a zlepšuje kvalitu půdy. V neposlední řadě je hrách také skvělou, zdravou a ekologickou alternativou k sóji, která se dováží do České republiky ve velkém ze zahraničí, nejčastěji z Asie,“ zdůraznila Radka Kvasničková.

Opomíjená superpotravina našich předků by se brzy mohla dočkat nových odrůd a rozšířit se na větší plochy tuzemských polí.