„U takto zranitelných ptáků s vysokým rizikem úrazu musí být člověk při této činnosti obzvláště bedlivý a opatrný. Je zásadní, že se vše podařilo bez jediné komplikace,“ vysvětloval zoolog Jan Kirner.

Kontrolu zdravotního stavu podstupují tito opeřenci v zoo pravidelně. „ Ti, kteří neměli kroužky, nebo je časem ztratili, byli dokroužkováni, proběhla kontrola pohlaví a čipů. Kroužkovala se i mláďata,“ informovala mluvčí zoo Iveta Gronská.

Plameňáky růžové chová zoo na Svatém Kopečku od roku 1978, kdy prostřednictvím přírodovědce a dlouholetého ředitele zoo ve Dvoře Králové Josefa Vágnera dovezla deset jedinců z Egypta. „Tehdy obývali současný výběh klokanů rudých. Později se přesunuli do míst pod pavilonem opic,“ připomněla mluvčí.

Procházka zasněženou ZOO na Svatém Kopečku - 22. 1. 2022
VIDEO: Vyjící vlci a sčítání zvířátek. Olomoucká zoo láká návštěvníky i v zimě

Výběh byl postupně zvětšován a zoo postavila i novou voliéru. „Někteří plameňáci dovezení z Egypta stále žijí a svým věkem téměř 50 let patří k nejstarším obyvatelům zahrady,“ poukázala Iveta Gronská. Plameňáci se dožívají i více než 60 let.

Plameňák je poměrně velký pták v ptačí říši neobvyklé růžové barvy, s výškou až 160 centimetrů a překvapivě nízkou hmotností 1,5 až 4,5 kilogramu.

Z šesti druhů plameňáků je druh chovaný v olomoucké zoo největší, žije ve velkých koloniích čítajících až jeden milion jedinců v Evropě, Francii a Španělsku, dále se vyskytuje v Africe, střední a jižní Asii. „Zřídka někteří jedinci zalétnou i na naše území,“ zmínila mluvčí zoo.

Samice žraloka černoploutvého v olomoucké zoo
V olomoucké zoo uhynul žralok, jeden z nejstarších v Evropě

V zoologických zahradách se tito ptáci krmí speciálními granulemi, které obsahují velké množství živočišných bílkovin, dále se jim přidává gammarus, což je prakticky jejich přirozená potrava – sušení korýši. „V potravě musí být dostatek karotenoidů, které dávají plameňákům typickou růžovou barvu. Bez přítomnosti těchto barviv vyblednou. Čím větší koncentrace karotenu v těle, tím je lososová barva sytější,“ vysvětlovala mluvčí.

Zobák zastává funkci filtru, plameňák do něj nabírá vodu. Spodní čelistí cedí potravu a vybere tak i mikroskopické části. Živí se planktonem. „Náleží k výborným letcům i plavcům. Za letu má krk i nohy natažené. Při odpočinku stojí na jedné noze s hlavou ukrytou pod křídly,“ popisovala Iveta Gronská.