Nejlepší mapa roku 2015, která vyšla v odborném časopise Journal of Maps, totiž pochází z Olomouce, z Katedry geoinformatiky.
Úspěch je o to cennější, že jsou prvními Čechy, které odborný časopis za jejich práci ocenil.
„Než článek v časopise otisknou, trvá to asi rok a půl. Po té době nám před Vánocemi přišla zpráva, že si mapa zaslouží ocenění mapa roku," vysvětluje jeden z autorů projektu Vít Pászto (na snímku vpravo).
„Líbilo se jim, jak je mapa udělaná a také ten samotný výzkum. Moc nás to potěšilo, v Česku se zatím ještě nikomu nepodařilo ocenění získat. A ani my jsme to vůbec nečekali," doplňuje.
Dosavadní klasifikace obcí prováděné zejména na základě jejich velikosti či hustoty zalidnění olomoučtí geoinformatici nepovažovali za dostatečné. Proto se pustili do nového výzkumu.
Využili data od Českého statistického ústavu, ale zpracovali je s využitím nové metody, která dokáže smazat ostré hranice mezi jednotlivými kritérii.
„Neřešili jsme víceméně zodpovězenou otázku, kde je venkov. My dokážeme určit stupeň příslušnosti k venkovu," objasňuje odborník.
Oceněná mapa olomouckých geoinformatiků. Kliknětě pro zvětšení. V originálním rozlišení ke stažení ZDE
Typické město? Říčany či Brandýs
Z tohoto pohledu se nejvíce „venkovské" obce nacházejí na periferii či hranici jednotlivých krajů, ve velké vzdálenosti od velkých měst a v hůře dostupných oblastech.
Naopak nejtypičtějším městem jsou kromě Prahy, díky zastavěnosti, například i Říčany nebo Brandýs nad Labem.
„Naši mapu může využít člověk, který se chce jen podívat, jak je na tom obce, kde žije. Může ale také sloužit odborné veřejnosti, třeba při plánování strategických dokumentů v rozvoji venkova nebo města," míní Vít Pászto.
Chtějí zmapovat celou Evropu
Ti, kteří by se chtěli na mapu podívat, mohou navštívit stránky časopisu Journal of Maps, zajít ale mohou i na olomouckou katedru geoinformatiky. Nikoho tam neodmítnou a podají mu vysvětlení nebo informace.
Není to ale poslední výzkum na toto téma, který mladé vědce čeká.
„Teď bychom se chtěli podívat na podobné určení v celé Evropě. Snažíme se sehnat data za obce všech evropských zemí. Chtěli bychom jít přes hranice a zdá se, že to je reálné," doplňuje olomoucký vědec.