„Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ objasňuje důležitost objevu Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.

Mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska zkoumal podrobnou morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých, který byl ukryt v jantaru nalezeném u města Ajka v západní části Maďarska. Tamnímu jantaru se dle místa výskytu říká ajkait.

Brouk se bohužel v jantaru nezachoval celý. Vědci jej přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Podobu zrekonstruovali pomocí moderní výpočetní tomografie.

Jelikož se jednalo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021.

Karel Berka z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vytvořil 3D modely proteinů variant koronaviru delta a omikron, které umožňují lépe pochopit jejich rozdílné vlastnosti a chování.
Proč je omikron jiný než delta? Modely olomouckého vědce umožní pochopit rozdíly

Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií uložených v jantaru.

Maďarský ajkait se podstatně liší od v Evropě daleko známějšího, ale mnohem mladšího baltského jantaru, pocházejícího z třetihor. Ajkait je většinou zakalený a neprůhledný, takže se vědci jeho obsahem doposud zabývali pouze velmi okrajově. To se však změnilo s nástupem moderních metod.

„Dnes můžeme jednotlivé nalezené kousky jantaru skenovat pomocí rentgenové výpočetní mikrotomografie, která umožňuje efektivní 3D rekonstrukci morfologie zkoumaných jantarových inkluzí,“ dodává Robin Kundrata, druhý hlavní a zároveň korespondenční autor studie. Na výzkumu se podílel i se svou studentkou Johanou Hoffmannovou.

Výsledky studie, která významně přispěla k poznání druhohorní fauny střední Evropy, byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.