V pátek 17. listopadu hodinu před polednem položili za hudebního doprovodu k Památníku bojovníků za svobodu a demokracii věnce a květiny.

Monument stojí od roku 2004 před bývalým sídlem okresního výboru komunistické strany, jehož budovy po sametové revoluci získala olomoucká univerzita pro právnickou fakultu.


Rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller okomentoval, že se lidí k této příležitosti schází stále méně, ale možná je to jen znamení, že už svobodu a demokracii považujeme za samozřejmost.

Zároveň se ale kriticky vyjádřil k současné politické situaci.

„My Češi jsme pořád s něčím nespokojeni. Bojíme se, že nás o svobodu připraví Islámský stát, migrace, Rusko, nebo Evropská Unie a přitom trošku přehlížíme, že největším ohrožením pro svobodu a demokracii jsme vlastně my sami. Nenechme sebou manipulovat politiky, kteří nás straší, a kterým je svoboda v lepším případě ukradená, v tom horším se ji snaží systematicky ničit,“ prohlásil Miller.


Náměstek primátora Pavel Urbášek připomněl, že v tento den vzpomínáme jak na rok 1939, kdy nacističtí okupanti zavřeli české vysoké školy, tak na počátek Sametové revoluce o padesát let později.

„Poděkujme společně těm, kteří zahájili Sametovou revoluci. V našem městě to byli divadelníci, studenti Univerzity Palackého a vůči režimu kritičtí občané. Vzdejme také čest a úctu Janu Opletalovi, rodákovi z nedalekého Nákla, jehož smrt předznamenala okupační protesty,“ řekl ve svém projevu.


Na průběh boje za svobodu a demokracii v Olomouci vzpomínal senátor Lumír Kantor, který se jako student lékařské fakulty protestů účastnil.

„Dělal jsem to s nadějí, že jsem před sebou viděl svobodu a pravdu. Svobodu máme, demokracii máme, ale horší je to s tou pravdou. Zkusme to cynické heslo, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou přebít tím, že budeme tisíckrát opakovat pravdu, a ta zůstane pravdou,“ zakončil svůj projev senátor.

Na závěr setkání zazněla státní hymna.