V diskuzi pořádané vydavatelstvím Vltava Labe Media moderované středomoravským šéfredaktorem Deníku Martinem Nevyjelem je cílem najít největší slabiny kraje. Nejlépe pak nabídnout i řešení.

„Největším problémem je nedostatek lidí. Pokud dosáhneme toho, že přestaneme ztrácet mladé a naopak sem budou další přicházet za možnostmi, kterém jim všichni vytvoříme, nemám o kraj obavy,“ vypíchl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller, co by mělo být alfou a omegou při uvažování o budoucnosti.

I když jsou hosté z různých branží, na tom, kde vidí rezervy, se shodují. Pracovní síly chybějí třeba zdravotnictví, kterému se nedostává sester. Ze středních škol vycházejí pouze asistentky, cesta k plnohodnotné profesi se prodloužila. I proto sester uvývá.

„Jsou to experimenty našeho zdravotního systému. Mladí lidé navíc nemají chuť, protože je to dřina,“ posteskl si předseda představenstva společnosti Agel Milan Leckéši.

Ztrácejí se i mladí lékaři?

Trend se nedaří zvrátit ani firemními stipendii pro studenty středních škol a fakult.

Agel se rozhodl reagovat založením vlastní střední školy, která od příštího školního roku otevře v Ostravě.

Nicméně ztrácejí se i mladí lékaři. Odcházejí pracovat do zahraniční, do farmaceutických firem, vyjedou na několik let za oceán a už tam zůstanou.

Příklad z medicíny ukazuje trend, který se týká nejrůznějších oblastí.

„Firmy mají nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly. Je zde obrovská tradice průmyslových podniků. Máme bohatou historii strojírenství, čerpadlářství, optických oborů, textilního průmyslu. Byl bych rád, kdyby na to politici mysleli,“ vyzval představitele samospráv ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar.

Právě v technických oborech vidí velký vliv na HDP, zaměstnanost, kupní sílu. Za pravdu mu později dávají například i přítomní představitelé firem Koyo Bearings nebo Meopta – optika.

Ukázat prestiž profese

I proto se o technickém školství dost mluvilo.

Podle Radima Kašpara je potřeba vrátit technicky zaměřeným středním školám prestiž. Například dobrými příklady. Tedy ukázat dětem i rodičům, co znamená být úspěšným zámečníkem nebo konstruktérem.

„Přetrvává názor, že technické obory či manuální práce je něco špinavého a podřadného. Obecně je nutné dělat osvětu, že tomu tak mnohdy už dávno není a hlavně že si zde budoucí absolventi mohou vydělat zajímavé peníze,“ řekl ředitel okresní hospodářské komory.

Kam se bude ubírat průmysl v příštích deseti dvaceti letech je otázka, na kterou hledá odpověď i olomoucká univerzita.

Stavět na zelené louce novou fakultu zaměřenou na strojírenství nebo techniku bude podle rektora jen těžko.

Není know-how, infrastruktura ani lidé.

Vlastní škola, nebo fakulta

Jedinou možnou cestu vidí Jaroslav Miller v domluvě mezi klíčovými hráči: hospodářskou komorou, firmami, krajem a univerzitou.

Společně by měli dát dohromady rychle uskutečnitelnou vizi technického školství v Olomouckém kraji a zřídit si vlastní školu nebo fakultu.

„Skoro bych řekl, že je to z mé strany návrh,“ obrátil se rektor na ostatní.

Už dnes spolupracuje nejstarší vysoká škola na Moravě s podniky, například se zmíněnou Meoptou. Firma bere optiky a další.

Jenže opět: Nejsou lidé. O těžké obory je málo zájemců a tím pádem i málo dostudovaných. A kdo školu dodělá, odejde jinam.

Generální ředitel společnosti Meopta – optika vzal rektora za slovo.

„Firmy jsou určitě schopné pomoci vytvářením profilu potřebného vzdělávání. Obecně jeho struktura v celé republice neodpovídá poptávce po absolventech,“ uvedl Vítězslav Moťka.

Zlepšit situaci má i migrace odborníků.

„Lze například společně připravit programy pro mladé doktorandy ze zahraničí, aby je pobyt v Olomouci a v kraji zaujal a mohli jsme je využít,“ nabídl ředitel specialisty na optické produkty.

Doplnil, že Olomoucký kraj nabízí mnoho příležitostí a představitelé regionu by je měli zužitkovat.