Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olomoucký arcibiskup: Ohrožení Evropy? Převaha muslimů i naše pohodlnost

Olomouc - Migranti stále přicházejí do Evropy. I když Česká republika pro ně není cílovou zemí a jejich „tok" do země se po uzavření zelené hranice mezi Chorvatskem a Maďarskem v podstatě zastavil, téma stále hýbe českou společností. A rozděluje ji.

20.10.2015 25
SDÍLEJ:

Arcibiskup olomoucký Jan GraubnerFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Zatímco jedni vidí v běžencích bezpečnostní riziko a jejich přítomnost na českém území odmítají, jiní naopak kritizují vládu za to, že nedostatečně řeší pomoc těm, kteří prchají z vlasti zmítané válečným konfliktem.

Podle olomoucké arcibiskupa a místopředsedy České biskupské konference Jana Graubnera by ale lidé neměli podléhat zjednodušování problému a více o něm přemýšlet.

„Nejsem pro kvóty, ale pro dobrovolnost. Musí se řešit například činnost převaděčů, kteří agitují lidi pro přechod do Evropy, aby na nich ošklivě vydělávali," zamýšlel se arcibiskup v rozhovoru pro regionální Deník nad cestami, jak řešit migrační krizi.

Pane arcibiskupe, přednášíte na besedách o migrantech, zaštiťujete diskusní fóra na toto téma. Je to potřeba?
Je. Obecně nabízené informace jsou velmi zjednodušené. Buď nahánějí strach z přistěhovalců, nebo se vysmívají těm, kteří se bojí, nebo hrají na city, ale neukazují souvislosti. Nestačí mnoho dílčích informací. Je třeba hledat příčiny a vzhledem k budoucnosti odhadovat důsledky.

Jaký máte z odezvy veřejnosti pocit? A obecně z většinového postoje Čechů k pomoci migrantům?
Zjednodušený odmítavý postoj je většinou výsledkem práce médií, protože lidé až na výjimky vlastní zkušenosti nemají. Je tu však mnoho lidí, kteří sami nabízejí pomoc. Nechci zakrývat rizika, ale ani šířit paniku. Je třeba nad tím více přemýšlet.

Odlišit uprchlíky od migrantů je práce státu

Katoličtí biskupové a členové předsednictva Ekumenické rady církví již v červenci ujistili, že církve v České republice jsou připraveny pomoci migrantům. Připravenost zopakovali před měsícem v reakci na výzvu papeže Františka. Zároveň jste zdůraznili, že solidarita musí být zodpovědná. Z vašeho pohledu je?
Když budeme lhostejní k potřebným, když nepomůžeme hladovým, nebudeme dobrými křesťany, ale ani slušnými lidmi. Solidarita je nutná. Stará charitativní zásada však říká: Nedávej hladovému rybu, ale udici. To můžeme chápat taky tak, že je třeba pomoci k míru a řádu ve válečných zemích, aby lidé nemuseli utíkat. V tom dělá Evropa málo. Mluví se jen o rozdělení uprchlíků a nepracuje se v těch zemích, nebo dokonce špatně. Snaha Západu odstranit diktátory v muslimském světě a zavést tam demokracii západního typu byla naivní a špatná, protože oni nejsou pro demokracii zralí. Diktatury byly špatné, ale chaos je horší.

Jak v této souvislosti například odlišit uprchlíky ze zemí zmítaných válkou od ekonomických migrantů?
Není to snadné, ale já nejsem kompetentní to konkrétně určit. To je práce státních orgánů.

Setkání olomouckých bezdomovců s Janem Graubnerem v prostorách azylového domu.

Arcibiskup Jan Graubner s bezdomovci v olomouckém azylovém domě.

Česká pomoc Maďarsku? Pozdě, ale přece

Souhlasíte s oficiálním postojem České republiky k migrační krizi? S odmítáním uprchlických kvót?
Nejsem pro kvóty, ale pro dobrovolnost. Jestli se kvóty vztahují jen na ty, kteří přišli nelegálně do EU, pak jsme nespravedliví k těm slušnějším, kteří žijí třeba v utečeneckém táboře v Kurdistánu a ve strašných podmínkách pokorně čekají, až vyslyšíme jejich prosby o přijetí do Evropy, ale stát je nechce přijmout, protože by se nepočítali do kvót, protože zatím nemají statut uprchlíka.

Vláda také rozhodla o pomoci Maďarsku, kam před týdnem odjely dvě desítky ženistů střežit schengenskou hranici. Jak se na takovou pomoc díváte? Nepřišla pozdě?
Je to pozdě, ale přece.

Evropané budou vymírat a dělat místo přistěhovalcům

Biskupové opakovaně apelují na mezinárodní autority, aby neřešily jen důsledky, ale aktivně se zaměřily na odstranění příčiny migrační krize. Jaké vidíte možnosti řešení?
Musí se řešit například činnost převaděčů, kteří agitují lidi pro přechod do Evropy, aby na nich ošklivě vydělávali. Ale musíme jít hlouběji a uvědomit si, že dokud se budou slušní lidé v mírových zemích živit výrobou zbraní, pro které obchodníci hledají odbyt, bude někdo někde stále podněcovat boje, aby byl odbyt. Vím, že říkám věci velmi nepopulární, ale dokud bude Evropany manipulovat obchod bránící početí dětí, budou Evropané vymírat a dělat místo přistěhovalcům. Zavírání škol a budování domovů důchodců je sice okamžitou ekonomickou reakcí, ale vůbec neřeší dlouhodobý problém. Pohanský filosof Seneka říkal: „Co děláš, dělej moudře a mysli na konec." My musíme změnit myšlení a nenechat se vést pouhou denní náhodou nebo půvabem chvilkového dojmu či reklamou, která z nás dělá zbožňovatele všednosti. Bez pohledu dopředu a bez zodpovědnosti za budoucnost se nemůžeme považovat za moudré lidi. Tak například musíme vidět ochranu stabilní rodiny muže a ženy otevřené pro potomstvo a jeho zodpovědnou výchovu z pohledu národní budoucnosti a promítnout to do zákonů, ekonomiky i kultury a zábavy, chceme-li být moudří.

Jak v této souvislosti hodnotíte angažmá Ruska, které začalo bombardovat Sýrii? Rusko je údajně připraveno přijmout americké návrhy na koordinaci operací v této zemi, kde válka zuří již čtvrtým rokem, ale podle USA je taktika Rusů chybná…
Koordinace zásahu proti Islámskému státu by jistě byla dobrá a snad i úspěšná, ale já v ni moc nevěřím. Byl by to zázrak. Každá strana tam totiž sleduje své cíle. Zásah Ruska v Sýrii může kromě jiného spustit další migrační vlnu, která půjde do Evropy a může se chápat jako ruská odpověď na evropské sankce. Modlím se za ten zázrak.

Křesťané z Kurdistánu k nám chtějí

Pane arcibiskupe, mohu se ještě zeptat na aktuální pomoc farností na Moravě? Nabídli jste již například ubytování konkrétním rodinám?
Církev uspořádala sbírku, kterou pomáhá v Sýrii a Iráku, aby lidé tolik neutíkali. Charita dělá sbírky materiálu, s kterým jezdí pomáhat migrantům v našich záchytných střediscích či v zahraničí, kudy migranti procházejí. Spustila webovou stránku, kde mohou lidé nabízet konkrétní pomoc, jako třeba bydlení a práci, peníze či tlumočnické služby, výuku českého jazyka či doprovázení těch lidí při jednáních na úřadech. Jejich nabídky budou pak pečlivě prověřovány, aby se nestaly pro někoho neúnosným břemenem.

Zatím nevím o žádné ubytované rodině současných uprchlíků v některé farnosti.
Oni tu zatím totiž nejsou. Ti zachycení migranti chtějí většinou do Německa a ne k nám. Křesťané z Kurdistánu k nám chtějí, ale čekáme na souhlas vlády.

Muslimy nevylučujeme, křesťany upřednostňujeme

V této souvislosti bych vás ještě poprosila o upřesnění: Katoličtí biskupové a předsednictvo Ekumenické rady církví vyzvali farnosti, aby po dohodě se obcemi přijaly rodiny křesťanských migrantů. Počítáte také s pomocí muslimským běžencům?
Muslimy nevylučujeme, ale je přirozené, že farnosti chtějí pomoci přednostně křesťanům, zvláště z těch zemí, z nichž byli vyhnáni všichni křesťané díky nemoudrým zásahům Západu. To jsou třeba ti ve zmíněném Kurdistánu. Většina obyvatel Česka jsou nekřesťané, ti mohou zase přednostně pomáhat těm ostatním.

Sama jsem navštívila řadu muslimských zemí, včetně státu s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Všichni víme, že jde o naprosto odlišnou kulturu. Spatřujete z tohoto pohledu v přílivu stovek tisíc muslimských migrantů do Evropy obohacení evropské civilizace? Nehrozí naopak problematický střet dvou civilizací?
Taky jsem byl například v Bangladéši, kde pomáháme křesťanským menšinám, nebo v Indonésii, kde pomáhala naše Charita po tsunami. V malém počtu mohou být muslimové v Evropě obohacením, ale velký počet musí ohrozit křesťanskou civilizaci. I slušní a mírumilovní muslimové jsou přesvědčeni, že nejlepší politické zřízení je podle Koránu, a kde je muslimů přes 50 procent, tam je podle nich spravedlivé, aby vládli oni.

Evropská budoucnost? Více dětí a smysluplné oběti

Ustojí Evropa, oáza míru, svobody a bohatství, tento test?
To je otázka. Především záleží na lidech, jestli chtějí mít evropskou budoucnost. Pak musí mít více dětí a dobře je vychovávat. Jinak rostoucí průmysl bude dovážet cizince, aby se mohl dál rozvíjet. Pokud půjdeme jen za bohatstvím a pohodlím, přejde naše bohatství do rukou jiných naší vinou. My se musíme umět rozdělit s chudšími a nesmíme se bát smysluplných obětí pro rodinu a pro děti. Jinak nás čekají oběti nesmyslné, kterým se neubráníme.

Můžete na závěr sdělit, jak mají postupovat lidé, kteří by se chtěli podílet na pomoci těm, kteří byli donuceni k útěku ze svého domova? Kam případně mohou zaslat finanční či materiální pomoc?
Konkrétní pomoc finanční či hmotnou mohou dát na kteroukoliv pobočku Charity, ovšem po domluvě s pracovníky, protože ti vědí, co je kdy potřeba. Nabídky práce, bydlení či tlumočení mohou zapsat do registru Charity: www.pomocuprchlikum.charita.cz.

Autor: Daniela Tauberová

20.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 25
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Babí léto si o víkendu neužijeme, neděle proprší

Tragická nehoda jeřábu u dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně
AKTUALIZOVÁNO
15

Havarovaný jeřáb na Dlouhých stráních shodili do vody

VIDEO: Mladík ukradl v Olomouci lístek z výherního automatu. Nepoznáte ho?

Policie hledá mladého zloděje, který ukradl poukázku na výhru z herního automatu v Olomouci. Lístek na téměř 16 tisíc mu však neproplatili a tak část sumy alespoň prosázel. Kdo muže pozná na videu nebo na fotografiích, měl by zavolat na policii.

Olomouc zaplaví další žlutomodrá vlna i stovky kodaňských Vikingů

Tisíce žlutomodrých fanoušků Zlína, ale i početná výprava dánských Vikingů zaplaví ve čtvrtek okolí Androva stadionu v Olomouci. Fotbaloví "ševci" na olomouckém trávníku odehrají svůj druhý domácí zápas Evropské ligy.

Stromy, které padly kvůli ochraně před povodněmi, slouží jako broukoviště

Motorové pily na břehu Moravy v Olomouci po dvou týdnech zmlkly. Povodí Moravy ukončilo kácení dřevin v místě výstavby II. B etapy protipovodňové ochrany centra krajského města. Větší část kmenů převezli vodohospodáři do Černovírského lesa, kde poslouží hmyzu jako takzvané broukoviště.

Kodaň trénovala v Olomouci, i s českým stoperem Lüftnerem

Andrův stradion se chystá na další duel Evropské ligy. Ve čtvrtek večer se před zaplněnými ochozy proti sobě postaví "domácí" Fastav Zlín a dánská Kodaň. V jejím dresu si už ve středu tréninkově vyzkoušel olomoucký trávník i český stoper Michael Lüftner.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení