Jako úplně první se lopaty chopila Jaroslava Drábová. Při obnově aleje nechyběla ani před čtyřmi roky, kdy se sázela druhá část kaštanů.

„Náš strom měl tehdy číslo padesát, dnes máme číslo pětapadesát a hezké místo na rohu. Pomáhala mi tehdy tříletá vnučka Jůlinka, dnes je ale nemocná, jinak by tady byla se mnou," prozradila žena s tím, že když se kaštany pokácely, bylo jí to líto.

„Chodili jsme se na náš strom dívat a to víte, člověka to zamrzí. Ale, jak jsem se dozvěděla že se bude zase sázet, hned jsem se přihlásila," doplnila ještě.

O pár metrů dál zahrnovali strom i manželé Dostálovi. „Hlína zmrzlá není, dobře se pracuje. Na strom se určitě budeme chodit dívat, bydlíme tady kousek," shodl se mladý pár.

Před šesti lety vysadil dva kaštany i Tomáš Sedlář s rodinou. Proto ani oni při obnově aleje nemohli chybět.

„Říkali jsme si, že když kaštany skončily tak špatně, mohli bychom alespoň jednu lípu zasadit. Mrzelo nás to, že se alej musela vykácet. Ale zase možná na druhou stranu, lípa je slovanský strom a tak nutně nemusíme obnovovat habsburskou alej, ale můžeme si to udělat po svém," doplnil muž.

Zasadili 108 lip

V sobotu dopoledne se v aleji zasadilo celkem 108 lip velkolistých. Nové stromy mají mimo jiné i kvůli jinému tvaru koruny a možnostem odlišných zahradnických úprav, větší rozestup než původní výsadba. Vysoké jsou okolo čtyř metrů a staré osm let.

„Pracovníci Flory už vše přiopravili. Vykopali díry, do nich umístili stromky a částečně je už zahrabali, to kvůli ochraně před mrazem, který v noci mohl být. Olomoučané v sobotu stromky dosypali a udělali okolo zálivkové mísy," popsal práci náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec (TOP 09) a doplnil, že aktuální doba výsadby je pro strom podle odborníků vhodná.

„Řada lidí se mě ptala, jestli není divné sázet stromy v prosinci, ale podle odborníků je lepší, když strom spí v tom místě, kde pak má růst. Jak se na jaře probudí, kořínky začnou rašit a krásně se dostanou do půdy," poznamenal.

Stromy jsou původně ze Smržic na Prostějovsku, pak se přesadily do Obříství v Polabí, kde dorostly a teď se vrátily zpátky na Hanou. „Narozdíl od kaštanů, které byly z Německa, jsou tohle naše stromy. Navíc lípa je symbol slovanství," doplnil Aleš Jakubec. Zájem o výsadbu byl velký, na 108 stromů se přihlásilo okolo dvou set zájemců.

Rudolfova alej vděčí za svůj vznik olomouckému arcibiskupovi Rudolfu Janu Habsburskému, který ve zdejším vojenském prostoru před městskými hradbami inicioval vznik stromořadí už ve 20. letech 19. století.

Před šesti lety musely být staré a nemocné jírovce nahrazeny novou výsadbou. Mladé stromy byly však po krátké době napadeny agresivní a neléčitelnou slizotokovou nekrózou, letos v březnu byly proto pokáceny a dřevní hmota byla zlikvidována ve spalovně biomasy v Zoo Olomouc.