Jede králka, jede král, nemá koně ani krav. Panímámo, panímámo, déte kósek másla, abe se mo, abe se mo, ta hoběnka spásla,“ vyvolávají jezdci na koních v čele průvodu, který po 14. hodině jel návsí v Doloplazích. Pobočníci za nimi vedli koně s králem – chlapcem oblečeným do ženského kroje s červenou růží v ústech.

Setkání se sousedy

Průvod se několikrát zastavil u sousedů, kteří vyvolávače pohostili koláčky, pivem nebo pálenkou. Krojovaných šly v průvodu desítky včetně hostů z Polska nebo Slovinska. Vše sledovalo množství diváků, podívanou, jako je tato, ostatně široko daleko nespatří.

„Jízda králů v Doloplazích je jedinou, která se jezdí v Olomouckém kraji pravidelně každý rok. V současnosti se také jezdí nejseverněji. Na sever od nás žádnou neuvidíte,“ řekl předseda pořádajícího Hanáckého národopisného souboru Olešnica Doloplazy a zároveň starosta obce Miroslav Bílek.

Jízda králů 2019 v Doloplazech na Olomoucku, 7. 7. 2019
Doloplazy uctily třináctiletého krále. Oslav se zúčastnili i tanečníci z Mexika

Soubor si své krále vychovává. „Všichni kluci, kteří v souboru od malička tancují, mají jeden sen: jet jednou jako král. Pobočníci krále v průvodu jsou jeho kamarádi, kteří spolu tančí, a z této skupiny mladých kluků krále vybíráme,“ Objasnil.

Památka UNESCO

Letošním králem byl Adam Janíček. Folkloru se věnuje od tří let, přivedla jej k němu babička. Svou roli si užil. „Líbilo se mi to. Chtěl bych to zkusit ještě jednou, ale to se už nestane,“ svěřil se bezprostředně po jízdě.

Spolu s Adamem šli průvodem i jeho rodiče. „Je to nádherný pocit. Hlavně jsem přemýšlela nad tím, že to zažívám poprvé a možná naposled. Sama jsem do souboru nechodila, jsem ráda a je to opravdu pocta,“ řekla Adamova maminka.

Jízda králů je lidový obyčej, který se koná většinou okolo svátku letnic. Od roku 2011 je zapsána v seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dříve se jezdívala na území celé republiky, nyní se praktikuje na Hané, Slovácku a Brněnsku. Nejznámější se koná ve Vlčnově.

Původ jízdy králů není zcela jasný. Nejčastěji se vysvětluje v historické události, kdy uherský král Matyáš Korvín utíkal před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.