To už pozici tvarůžkové velmoci převzaly o třicet kilometrů severněji ležící Loštice.

O návrat výroby zdravého sýra s typickou vůní se teď Hněvotínští opět pokoušejí.

Loštice přitom o reklamní tahák bojují, o značku by nerady přišly.

„Kdyby tvarůžkárna odešla z Loštic, byla by to pro mě životní prohra," sdělil starosta Loštic Ctirad Lolek.

Výrobna firmy A. W. v Lošticích v současnosti sídlí ve stísněných prostorách v centru města, které už neumožňují žádný další rozvoj.

Nemůže rozšířit výrobu, přizpůsobit ji nejnovějším hygienickým normám ani zavést vlastní kvalitní produkci tvarohu, což je základní surovina pro výrobu tvarůžků.

Hněvotín proto firmu oslovil a nabídl jí i pozemky pro vybudování výrobny.

„Naše nabídka trvá. Nabídli bychom jim pozemek s takovými podmínkami, aby to pro ně bylo přijatelné. Velmi bychom o to stáli," vysvětlil hněvotínský starosta Jaroslav Dvořák.

Dostatečný prostor v průmyslové zóně

Nevzdává se ale ani radnice v Lošticích. Dva roky kvůli tomu pracovalo vedení města na změně územního plánu, aby mohlo zdejšímu producentovi voňavé pochoutky nabídnout nové místo pro další rozvoj firmy.

Město původně zvažovalo, že průmyslovou zónu zřídí na jihovýchodním okraji města směrem na Palonín. Jedna z majitelek ale odmítla prodat potřebný pozemek, čímž celou situaci značně zkomplikovala.

Město se pak pokusilo přesunout lokalitu pro rozvoj průmyslu směrem k Mohelnici. Průmyslová zóna měla vzniknout po pravé straně od silnice ve směru z Loštic na Mohelnici.

„Jeden z vlastníků pozemků v této lokalitě měl ale nerealistické finanční nároky, takže jsme se museli vrátit k lokalitě směrem k Palonínu. Uprostřed sice zůstane jeden pozemek, který jeho majitelka nechce prodat, pro další rozvoj tvarůžkárny je tam ale dostatečný prostor," sdělil loštický starosta.

A.W.: Nechceme Loštice opouštět

Zda společnost A. W. rozšíří svoji výrobnu tvarůžků právě v Lošticích, nebo využije nabídky Hněvotína, zůstává otázkou.

Firma ale avizovala, že by Loštice, kde má i vlastní firemní muzeum, které otevřela letos v létě, opouštěla jen nerada.

„Nyní je to ve stavu, kdy se zdá, že by se řešení mohlo najít, zatím ale nemáme nic na papíře. Pokud se podaří vše vyřešit, nemáme v úmyslu Loštice opouštět," řekl jednatel firmy A. W. Jaroslav Kovář.

Chráněné označení původu

Olomoucké tvarůžky jsou od roku 2010 chráněným označením původu, které platí v celé Evropské unii.

Bohužel pro jediného českého výrobce této pochoutky ale chráněné označení nevylučuje, aby někdo použil samotné slovo tvarůžek, na čemž hojně parazitují zejména výrobci z Rakouska a Německa.

Napodobeniny jsou k dostání i v českých obchodních řetězcích.

Historie tvarůžků
Olomoucké tvarůžky. Foto: Archiv Ol. krajePokud bychom se chtěli dopátrat skutečného původu syrečků, museli bychom naše kroky směřovat do Hněvotína. V této obci ležící pět kilometrů západně od Olomouce se výroba tvarůžků datuje už do 15. století.

V 19. století bylo v Hněvotíně dokonce přes dvacet výrobců. Většina z nich byla spíše drobnými producenty, o to většího významu ale dosahovaly hněvotínské velkodílny Lantsch, Knill nebo třeba Mádr, vyvážející místní speciality až do Vídně.

Tvarůžky se v minulých stoletích vyráběly i v jiných vesnicích na Hané, přičemž Olomouc byla ve spojitosti s nimi významná svými trhy, na kterých obchodníci své aromatické lahůdky vystavovali.

Že se nejednalo pouze o zboží, ale i platidlo, dokládají četné historické prameny. Například při hloubení studny v Hradečné roku 1601 dostali studnaři odměnu v podobě jednoho zlatého a dvou kop tvarůžků za vyhloubený sáh. Podobně byl odměněn i jistý pokrývač Mikuláš Řešítko, který dostal za opravu litovelské radniční věže v roce 1688 rovněž odměnu v podobě zlatavých hanáckých koleček.

Současné centrum tvarůžků, Loštice, se staly významné jejich výrobou teprve v roce 1870. Toho roku přivedl do města místní obchodník Annu Sekaninovou přímo z Hněvotína, kde měli její rodiče domácí dílnu. Devět let poté přišla s výrobou rodina Wesselsů, jejichž podnik se před první světovou válkou stal největší moravskou tvarůžkárnou. (mbr)


Historie loštické tvarůžkárny
Nové Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošticích1876 – Josef Wessels začal s výrobou tvarůžků v Lošticích
1904 – dřevosoustružník František Tomášek začal vyrábět v Lošticích klapačky. Ty nahradily pleskání, kdy se tvarůžky formovaly ručně dlaněmi
1905 – objevují se první zmínky o ručně poháněných strojích na formování sýrů
1918 – Alois Wessels prodává svůj dům a tvarůžkárnu Karlu a Františce Pivným. Převzali od Aloise Wesselse tehdy největší továrnu na tvarůžky a prvenství si udrželi i v dalších letech
1924 – Karel a Františka Pivní začali se strojní výrobou tvarůžků
1944 – zemřel Alois Wessels
1950 – znárodnění továrny na tvarůžky Karla a Františky Pivných
1990 – restituce. Společnost od té doby do roku 2013 zpracovala 38 305 tun tvarohu. Pokud bychom ním zaplnili rozlehlé loštické náměstí, sahal by do výšky 4,3 metru (mik)