Takzvané minérské galerie to jasně dokládají. Byla to soustava chodeb různých délek a funkcí. Do současnosti se zachovala pouze třetina, která se nachází pod Čechovými a Smetanovými sady.

„Nejdále vybíhající jsou takzvané naslouchací chodby, které od pevnosti dosahovaly až k hlavní aleji. Měly sloužit obráncům města k odposlechu a sledování činnosti nepřítele. Z chodby pak odbočují menší náložové komůrky, které se používaly pro umístění střelného prachu a případnou detonaci pod obléhajícím vojskem. Ve vhodné chvíli mohli obránci náložové komůrky odpálit a zničit tak pěchotu nepřítele, který se blížil k hradbám,“ vylíčil funkci chodeb Vladimír Gračka, jeden z autorů publikace Olomoucké podzemí.

Na tuto část města ukrytou pod parky se na sto padesát let zapomnělo. Podle Gračky se o fortifikačních podzemních prostorech poprvé objevila znovu zmínka až v roce 1940, kdy dělníci při výkopu kanalizace odkryli část minových galerií.

Schéma protiminových a naslouchacích chodeb pod Čechovými a Smetanovými sady. Zdroj: S. Kašpárková, V. Gračka
Schéma protiminových a naslouchacích chodeb pod Čechovými a Smetanovými sady. Zdroj: S. Kašpárková, V. Gračka

„Po návštěvě podzemí Smetanových sadů v roce 2007 můžu potvrdit, že se zachovala třetina minérských galerií. V Čechových sadech zůstala jen malá část podzemí. V průběhu druhé světové války byly přestavěny na protiletecké kryty, vstupy jsou železobetonové a mají pohodlná schodiště. Systém minových galerií je také zachovaný pod fortovými pevnůstkami na Šibeníku a Tabulovém vrchu,“ píše v knize Gračka.

Z mladší doby pocházejí podzemní kryty v Bezručových sadech.

„V padesátých letech zde začala výstavba protiatomového krytu a nemocnice pod středověkými hradbami v podzemních prostorech, které už využívali Němci za druhé světové války. Vstup je z parku vedle Michalské věže a z Dolního náměstí železnými vraty vedle kapucínského kostela. Dnes jsou však již místa nepřístupná,“ popsal Gračka.

Jeden z krytů před časem získalo od hasičů do vlastnictví město.

„Stále zvažujeme možnosti jeho dalšího využití. V každém případě však chceme jeho prostory jednorázově zpřístupnit veřejnosti v září během Dnů evropského dědictví,“ uvedl mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák.