Podle vedoucího zahradníků Zdeňka Šupa jde navíc o jehličnany, které v parcích nemají co dělat.

„S ohledem na druhovou skladbu se do parků, které byly založeny jako listnaté, nehodí,“ uvedl.

Jak se mezi listnáče dostaly, vysvětlila mluvčí města Radka Štědrá.

„Objevily se tady v sedmdesátých letech minulého století jako zbytky z výstav či krátkodobých expozic,“ řekla.

Na kácení dohlížejí památkáři i zahradní architekti z ateliéru Zahrada Olomouc. Současná údržba je podle nich nezbytná.

„Bez těchto nutných opatření by v parcích postupně mizely krásné stromy a s nimi velkorysý prostor, který zde byl promyšleně založen,“ uvedl architekt Radek Pavlačka.

Zdravější stromy mohou zesílit

Aby se z parků nestala džungle a zachovaly si podobu takovou, jakou ji Olomoučané znají, je podle něj nutné stromy kácet a sázet nové.

„Vzniknou místa s dostatečným osluněním, aby se zde mohly nasadit nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci,“ řekl Radek Pavlačka.

Pod rukama zahradníků prořídnou i více zarostlé plochy, kde se stromům nedaří.

„V hustých skupinách tak zůstane méně stromů, ale ty zdravější budou mít více prostoru se nadechnout, zesílit a dospět ve zdravé jedince,“ vysvětlil Radek Pavlačka ze Zahrada Olomouc.